SECRET | Má malá tajemství

To to frčí... jako po vodě...

2. června 2013 v 22:24 | Abyss
Pekelně nám to utíká pánové a dámy... v září jsem se stresovala z maturity a přijímaček, měsíc před maturou jsem byla naopak až příliš v klidu a v den ústích jsem se tlemila jak měsíček na hnoji, že už budu mít střední konečně za sebou. No jasný, fakt jsem si hrdinsky věřila xD Možná mi ale prostě jen šibalo a celý tenhle rok byl vlastně v rytmu bipolárních poruch :D Každopádně je to doma! MATURANT 2013! :)) S jednou dvojkou z matiky to nakonec není vůbec špatné, jop, docela překvapivě :D Ale jako je normální, že nám budou MV předávat až 25.6? Odpovím za vás... NENÍ!
Tak fajn (*vyvztekáno*), maturita byla sice lehce vydřená... neb jsem se jí celkem pečlivě věnovala opravdu skoro celý květen (s přestávkou na procházku, na papu, na seriáleček... známe ne? :D), ale zajímavější bylo, že člověk ani tak nedokázal často přesně říct, co se to kde vlastně učil :D Na potítku naštěstí mozek zapnul ve správnou chvíli ;))

- To zas přijde na vejšku regenerace degenerace :D
Díky přijímačkám v Olomouci jsem si nakonec nechala utéct sraz na Světě Knihy a upřímně? Úplně zbytečně, protože i když jsem přijímačky udělala a dostala se i mezi přijímané, vážně na UPOLku nechci. Olomouc není pro mě. Měla to být alternativa Prahy, kam jsem nejdříve chtěla zkusit Psy a spec. pedagogiku, ale pak jsem si následně uvědomila, že tam vlastně ani moc nechci... Takže kde že to nakonec vlastně skončím? Na UHKčku. A basta! :D Je mi úplně jedno, že nemá takové jméno jako UPOLka nebo UKčko, ale zrovna na mém oboru mě opravdu dostal přístup vyučujících :)) Takže po prázdninách pěkně na obor Sociální patologie a prevence, kde se nejspíš opupínkuju ze somatologie v prvním semestru, prej je to zabiják :D

- No jasný jen se pěkně vykecej...
Letos jsem to s volnější literaturou docela flákala, četla jsem hlavně povinnou a vytvořila si až na jedinou výjimku krásný seznam k maturitě - samozřejmě jsem si zrovna tu jedinou knihu vytáhla u matury :D A pak jsem se nadchla pro takovou tu odbornější literaturu - od psychologie, sociologie, speciální pedagogiky až třeba k masovým médiím - jednoduše mě baví reflektovat to s vlastními myšlenkami :))
Tím ale nechci říct, že tenhle blog zavřu na petlici... to vůbec ne! Pff, co sis myslel ty tele? Vždyť mi právě začínají královské čtyři měsíce volna :D A než mi začne brigáda, tak hodlám volného času využít naplno ve prospěch mé naplněné a strádající knihovny :D

- Tak ale už fakt naposled...
Jsem si v jednom jistá, že se již nikdy nevyznám v té kupě nových knižních blogů a snad o to ani raději nebudu usilovat! :D On by člověk taky pak u toho počítače mohl prosedět celý měsíc :D Snad ale na nějaké narazím nenucenou příjemnou formou při nějakém projektu :D

Smajlíkům zdar a velké vodě vzkazuji jediné "Beat it!"

Jak to teď se mnou bylo... ehm...

17. prosince 2012 v 15:26 | Abyss

... no jak, bylo toho jednoduše tolik, až mi z toho málem šlehlo. Teď už se tomu opravdu jen směju, ale u doktora - tváří v tvář výsledkům - mi moc do smíchu nebylo (a že se směju ale fakt porád).

Bylo to asi nějak takhle, tak moc jsem se snažila, až jsem občas zapomínala jíst a naopak pak byly dny, kdy to tělo chtělo zpátky a já se všeobecně cítila stále hrozně unavená. Poměr bílkoviny : sacharidy : tuky byl velmi špatný a když není čas, tak do sebe člověk rve nezdravé (chemické - fuj) rychlovky.
Díky tomu jsem se dostala do situace, které jsem čelila někdy před 6 - 7 lety, ještě předtím, než mi zkolaboval imunitní systém. I když... nyní to bylo v mnohém lepší a nebyly s tím spojené více méně žádné nemoci, šlo prostě jen o baterky, které potřebovaly nabít.
I tak se stydím za to, kam až jsem to dohnala ještě ke všemu když přesně vím, co s člověk všechno tohle dělá. Už jen mluvíme-li o jídle. Více jak rok jsem si musela poctivě psát a hlídat, co do sebe hážu, abych dostala imunitní systém do normálu a všechno bylo zase OK. Vím co znamenají "ty hodnoty" na obalech jídel, znám i ty "cizí slůvka" ve složení, prostě to takhle vůbec nemuselo (a nemělo) být.

A tak jsem udělala alespoň na několik dlouhatánských dnů několik rozhodnutí: učit jsem se musela, přeci jen chci letos maturovat a tak jsem se alespoň na chvíli odřízla od tohohle (;(), jen na dobu nezbytně nutnou, abych si zvládla sestavit jídelníček a tak - jo tohle už souviselo s dobou minulou a hlídáním si potřebných hodnot kvůli imunitě, ono totiž klidně můžete jíst jako zjednaní, být tlustí na tři něco a i tak Vám toho může vela chybět. Je to prostě občas na cvokaře *úsměv*.
Na druhou stranu mě to i pošťouchlo k tomu této situace nějak využít a tak se nejen zdravěji stravovat, ale dát tělu i nějaký ten sportík, protože díky tomu, že jsem za poslední dobu zhubla několik kil, a to v té špatné době, pálila jsem spíš než tuky svou drahocennou (již takto oslabenou :D) aktivní hmotu. A co je ale fakt husté, je to, jak v tomhle teď kraluje Nikki, jinak i "knižní Nikki", takže asi něco okoukám :D

Co teď čtu? No netuším jestli Vás zrovna můj nynější seznam bude zajímat, ale dobrá tedy: Dějiny psychologie (Alena Plháková), Sociologie trochu jinak (Lukáš Urban), Psychologie a pedagogika (kolektiv), Politologie (Roman David), Úvod do kulturní a sociální antropologie (Robert F. Murphy), Leviatan (T. Hobbes, a nejedná se o naši příšerku, ale rozebírání společnosti, státu atd.), Sociologie (Jiří Buriánek), Psychologie osobnosti (Nakonečný), Psychologie (Atkinson, kolektiv)... jen počkejte až to uvidíte na fotkách na FB :D No a hlavně baví mě to, i když zrovinka na Vánoce chci sáhnout zase po něčem, u čeho člověk nemusí tolik přemýšlet :D

Je libo recenzi na něco z výše zmiňovaného? :D No jo, ta vlna nadšení mě skoro sráží do kolen xD

Buch, buch, kdo je tam?

25. října 2012 v 16:59 | Abyss
"Nakoukne a spatří tu tunu nových komentářů, jako by si blog žil i nadále sám a především po svém, je to tak trochu kouzelný a milý pohled, protože nic není tak černé, jak se může na první pohled zdát."

Nejdříve k tomu, co Vás jistě zajímá nejvíce, KDO (DO TÉ PRKENNÉ OHRÁDKY) VYHRÁL ZÁŘIJOVOU SOUTĚŽ? Přemýšlela jsem, jak vybrat vítěze a nakonec jsem zvolila způsob poněkud sobecký, tedy že si ho do určité míry vyberu podle vlastního uvážení - zda mi jeho odpověď vodí či nevoní, jak na mě zapůsobila, zda jsem se nad ní vůbec zamyslela, atd. atd. - do určité míry proto, že takových adeptů bylo více, přesněji šest a tak jsem si v konečném finále hodila kostkou. Přeci jen, proč nevyužít oné hezké šestky a kdo mi vypadl? Štěstí v kostkách měl...

DESTINAETUS


... brzy k němu bude razit email, uvidíme co vyhraje, protože jsem se rozhodla dát mu na výběr :))

PS: Netrávila jsem teď moc času doma a přesto doufala, že za mě moje věci udělají jiní. Bohužel se tak nestalo a já zjistila, že nebyly odeslané balíčky, které již jistě očekávají budoucí majitelé, využiji tak následující dva dny, které jsem vyhradila pro nějaké to potřebné obíhání, a nejpozději v sobotu je vypravím na cestu!

3. MÍSTO V KATEGORII LITERATURA V SOUTĚŽI O BLOG ROKU 2012
Věc která mě neskutečně překvapila, protože upřímně, co si budeme povídat, jsem tu nyní moc času netrávila a tak jsem už vůbec nemohla věnovat ani nějaký ten prostor případné propagaci. I díky tomu si ale vážím hlasů o to více, protože byly opravdové, bez toho abych na Vás musela na každém rohu halekat. Ostatně nedovedu si to i tak představit, snažit se nahnat si nějaké hlasy. Kromě prvního pocitu radosti mě ovšem hnedle v závěsu navštívila i rozpačitost, přeci jen jsem se setkala už s názorem, že tohle recenzování by ani v téhle kategorii být nemělo, no čert to vem. Komu se to nelíbí, ať mi klidně... blog... políbí.

DRUHÝ MĚSÍC Z ŽIVOTA MATURANTA,
aneb co všechno jsem již zařídila (a co všechno ještě musím obstarat.)
Objednala jsem stužky, ani nevíte jak moc jsem ráda, že jsme si i odhlasovali můj vytoužený návrch, jen ta hláška na ni je dost svéhlavá :D, už přišly a stojí opravdu za to - od tyrkysové tmavé a světlé do modré, se žlutou růžičkou.
Objednala jsem i šerpy, jsou laděné podobně jako stužky - tyrkys a žlutá - taky už přišly. OVŠEM! Reklamuji je, neboť nám pěkně pokáleli barvu.
Vytvořila jsem pozvánky na štužkovák, otevřela jsem k tomu po takové době photoshop a než jsem se do toho dostala byla to trochu španělská vesnice. Ale nakonec se povedlo, vytiskla jsem vše pěkně na barevný papír a rozhodila mezi učitele. Takže nesmím zapomenout si to od nich v pondělí všechno vybrat.
Pobíhala jsem od ředitele k zástupkyni, od zástupkyně ke třídní, od třídní k dalšímu učiteli, abych naplánovala školní zájezd na Gaudeamus (budeme tam 31. a co Vy?), to Vám byla taky děsná zábava. Především, když to primárně dohodnete pro dvě třídy a volná místa dále hodláte zaplnit z třetí třídy, kde se na Vás vrhnout s tím, proč se na ně zapomnělo. Ovšem gólem dne je, že ti co chtěli, se do školního autobusu vešli a dokonce máme ještě jedno místo volné. Asi jsem se spíš měla jít zeptat třeťáků a třetí třídě doporučit naplánovat a zařídit si Gaudeamus na vlastní hlavu, jako bych toho teď neměla už tak dost.
A vůbec, stále plánujeme maturitní ples, každý týden se hezky sejdeme, vždy dva zástupci z každé třídy - protože ho máme společný pro tři. Zrovinka tu přede mnou leží papíry se sály a tak hezky počítám a vybarvuju, kdo kde bude mít stoly. Však jsme se už taky stačili hezky se kvůli tomu chytnou.
... už jsem tady někdy říkala, že jsem hrozná perfekcionistka (s občasnou nedůvěrou v ostatní)?

A NEJLEPŠÍ ZPRÁVA TÝDNE, MÁM KONEČNĚ FUNKČNÍ, NOVÝ A LESKNOUCÍ SE, NOTEBOOK :))

Jak vzplanout, a nevyhořet (...a co jedna zářící zářijová soutěžní)

23. září 2012 v 21:00 | Abyss

Je toho poslední dobou mnoho, co si žádá mou pozornost. Čtu a čtu poměrně dost, když je čas a když mám chuť. Našla jsem si i něco jiného než zde klasicky představované YA - nakukuji opět k psychologické literatuře a to jak k té odbornější, tak i k beletrické. Teď se jen pěkně naladit na maturitní četbu :)) Při čtení YA knížek jsem si poctivě zaznamenávala své dojmy, takže se už těším, jak je budu postupně dávat dohromady v recenzích, bude to tedy ale chvilku trvat.

Naštěstí věřím, že se již opravdu blýská na lepší časy - i když stále není v mých silách být plně, a snad ani částečně (:D), online - jak to teď vypadá s notebookem? No konečně vím, že se domů nevrátí, což mě mrzí, především pokud přijdu o všechny materiály vytvořené po červnu, kdo že je ten blb co nezálohuje pravidelně? Reklamaci mi ale i tak schválili, notebook je neopravitelný, což by podle pánů v prodejně mělo znamenat vrácení peněz a vybrání si nového. Otázkou zůstává, zda si budu moci vybírat jen od stejné značky, jaké byl ten původní, či se budu moci natáhnout pro vysněný Sony Vaio (a maloučko si připlatit).

Poslední dobou si připadám mnohem živější, ale taky mnohem upracovanější. Všechno je teď takové intenzivní, když se cítím blbě, je to prostě hrozný děs a když se cítím fajn, zdá se mi zase, že je v danou chvíli možné dosáhnout čehokoliv. Souvisí to samozřejmě s maturitou, výběrem vysoké a přemýšlením nad přípravou na přijímačky, ale i s rodinou, kamarády, city.
Nesmím se taky moc upínat k některým plánům, abych pak nebyla moc zklamaná pokud nevyjdou, ale sní se to hezky, to vám tedy povím. Člověk by řekl, že když má tak propracovaný sen, stačilo by ho jen jednoduše přetáhnout do reality. Nejednou jsem si taky v poslední době říkala, jak jednoduché by bylo prostě se vším seknout. Nevstat z postele a naopak se pořádně zachumlat do peřin. Po třech úžasných letech je tu prostě zase takový ten okamžik, který silně ovlivní roky další - a to mi dokáže vykreslit úsměv na tváři stejně jednoduše, jako naopak propadnout panice.

(Panika?) Vůbec nevím, jaké šaty si vezmu na ples! Vždyť já šaty nesnáším, ale i tak nechci vypadat jako magor - neumím chodit na podpatku! Jaké budeme mít tablo?! Dostanu se na vysněnou VŠ? Sakra, udělám vůbec maturitu z práva? (Jo panika, fakt skvělý způsob na hubnutí, od 1. září mám dole už čtyři kila, což není zdravé, i když ubrat na váze u mě není na škodu ;D...)

Znáte to?

Každý máme asi něco, když mi bylo 6, chtěla jsem už chodit do školy, abych nemusela po obědě ve školce spát. To byl tehdy můj velký problém. O několik let později pak přišlo rozhodování zda jít do primy nebo pokračovat na základce. Po tom, co jsem dostala občanku, už jen stačilo být k tomu ještě dospělá, teď bych se mile ráda zase vrátila k tomu otravnému vyspávání. Ale i když mě to často docela děsí, těším se, co mi má rozhodnutí dál přinesou...


A TEĎ ZASE TROCHA TOHO SOUTĚŽENÍ...
Nebudeme to dnes nijak komplikovat. Stačí, když mi do komentářů napíšete něco o své vysněné budoucnosti, připojíte své jméno/přezdívku a email - pro přehlednost ještě nejdříve nadepište svůj komentář hláškou "SOUTĚŽÍM", to kdyby chtěl někdo jiný prostě jen hodit řeč ;)). (A abychom neměli problémy, není-li vám ještě 13, optejte se doma, co si o vaší účasti myslí.) Čas máte do konce září, tedy vlastně již jen jeden týden - celé to odpískáme 30. 9.

No a o co soutěžíme? SAMA JEŠTĚ NEVÍM :))
Takže to bude překvápko, kniha ale rozhodně nebude starší, než tento blog :P

16 soutěží o knihy - končí dnes ve 23:59! A vánoční přání k tomu...

22. prosince 2011 v 21:19 | Abyss

V rámci "Knižního hopu", do kterého se přihlásilo 16 knižních blogerů, máte šanci zasoutěžit si o mnoho zajímavých titulů, ovšem do konce této velkolepé akce zbývají již pouhé tři hodiny! 24. prosince - tedy na Štědrý den, pak budou odhaleni vítězové a dostane se jim tak dalšího vánočního dárku.

Níže již naleznete odkazy právě na soutěžní blogy...

"ZAHOPKEJTE SI!"


Veselé Vánoce
Já Vám tímto přeji krásné Vánoce a především, aby jste je mohli trávit tak, jak si přejete. Je navíc třeba, vážit si toho, co máme a uvědomit si, že mnoho jiných takové štěstí nemají. Zapomeňte proto na malichernosti a udělejte si z Vánoc opravdu čas klidu a míru.

A protože tohle je knižní blog, tak se k Vánocům hodí přát si ještě něco pro všechny lidi na světě - tedy aby měli někdy také tu možnost, něco hezkého si přečíst, protože bohužel, ani to není pro mnohé něco naprosto běžného. O to smutnější pak je, když mnoho jiných tuto dovednost dostatečně nevyužívá :))

Merry Christmas - Veselé Vianoce - Frohe Weihnachten - С Рождеством

Stalo se...

13. listopadu 2011 v 11:22 | Abyss
Promazávala jsem některé staré články, protože byly prostě a jednoduše " jiné". Nikomu nemusí chybět, protože to byly mé vzpomínky a již nebyly aktuální, přesto jsem si udělala takový poznámkovník toho co bylo. Toto tedy slouží spíše pro mě, než pro kohokoliv jiného a nahrazuje mi to takový všeobecný překlad o dění :))

Jak vám učitel dokáže znepříjemnit oblíbený předmět

2. října 2011 v 15:32 | Abyss
Co se týče školy, tak u mě došlo k několika zásadním změnám. Něco je k lepšímu, ale najdou se i takové věci, které člověku dokáží zamlžit i to pozitivní. Začnu tedy tou temnější stránkou, abych ze sebe mohla dostat své myšlenkové rozpoložení a věnovat se opět tomu pozitivnímu.

ENERGII VYSÁVAJÍCÍ, DEN ZNEPŘÍJEMŇUJÍCÍ - FALEŠNÉ INDIVIDUUM
Po několika letech jsem se opět dostala do situace, kdy se opravdu netěším na určitý předmět, je to o to smutnější, že se jedná o předmět, který jsem měla jinak ráda a zajímala se o tuto tématiku i ve svém volném čase - o psychologii.
Dostali jsme totiž novou učitelku, jejíž výuka je mi opravdu záhadou. Oblečena je do barevného úboru, přičemž člověk by často spíše řekl, že před ním stojí klaun (aneb krátké kudrnaté vlasy, červené tváře a oblečení v neuvěřitelně (ne)sladěných barvách - fialové, dvou odstínech žluté a růžově rudé) - nu což, tohle by jen mohlo vypovídat něco o dobré náladě - jenže realita je ještě úchylnější než její fialovo-žluto-růžový úbor.
Trochu mi tak připomíná i Jokera z Batmana, kterak se na první pohled tvářil jako šílenec a dobrodinec, k čemuž skvěle pasuje oslovení jako "studentíci, chlapečci" a další zdrobněliny, které vycházejí-li z podobných úst vyvolávají nával dávení. Tento prazvláštní učitelský subjekt, totiž na jednu stranu prohlašuje, že mu jde o rozvíjení studentského intelektu, na straně druhé, ale jakýkoliv rozptyl od svého výkladu odmítá.
Nejlepší ukázkou může být nedávné vysvětlení pojmu cholerik - osobnost výbušná? - omyl vznětlivá. Opravdu jsem netušila, že se někdy budu zaplétat do tak nesmyslného slovíčkaření a když prohlásím, že je cholerik výbušný, bude proti mému tvrzení namítnuto, že je vznětlivý. A že psychologie, předmět ve kterém je snad možné napsat test za jedna už se znalostí základních pojmů a využití selského rozumu, se stane něčím takovým.
Vždyť psychologie je vlastně něco, o čem by se mělo především mluvit, ale tady mluví především náš Klaun, přičemž toho již za jediný měsíc vím habaděj o celé rodině a o tom jak krmit kočku. Výklad probíhá to ano, ale tyhle neustále odbočky dokáží leda unavit, člověk brzy nevnímá a když se dostane k sobě, neví pomalu, kde se nachází.
Větší část kluků je znechucena, při hodinách polehává po lavici a pak poslouchá nadávky ze strany vyučující a hrozby, že spát můžou i na chodbě. Co má ovšem člověk dělat, když hlas, který musí poslouchat 45 minut zní jako Dolores Umbridgeová z HP, asi se k nám dostala nějaká šílená kopie této postavy.
Jak se navíc zdá, tak tohle rádoby učitelstvo, již tento týden mou nechuť zaznamenalo. Holt jsem osobnost poněkud VÝBUŠNÁ.

ČESKÉ SOUDNICTVÍ JE OPROTI TOMU AMERICKÉMU PONĚKUD NUDNĚJŠÍHO RÁZU
Náš starý učitel práva o prázdninách boural tak šikovně, že si vysloužil na tři měsíce neschopenku, alespoň ale zůstal zůstal v celku.
Dostali jsme tedy na právo ředitele, čehož jsme se všichni děsili již od prvního ročníku, jak se ale ukázalo, byla to změnu k lepšímu. Předešlý učitel byl hodný, možná ale až moc, sešity jsme si nevedli, stačilo si jen podtrhávat v učebnici a sem tam něco připsat. Člověk ho většinu výuky nevnímal - byl to prostě uspávač - a na testy se tak vedlo samo-studium.
Mě to nevadilo, obvykle mi to šlo do hlavy celkem samo, myslím, že mi bylo selského rozumu dáno celkem dost a tak mi stačí naučit se nové pojmy a zbytek odchytím ze života a z toho co znám. Navíc není na škodu, koukat na speciály ČT24, člověk se tam dozví víc užitečných věcí, než v celé učebnici. Vlastně už nějakou dobu zapínám televizi právě jen na tenhle kanál, jinak mi neběží vůbec. Ale to trochu odbíhám.
Jednoduše ředitel nám dává zabrat, rozhodně to ale k něčemu je a člověk si z jeho hodin něco odnese. Nevadí ani jeho neosobnost, například nepotřebuje znát naše jména, on je tu prostě jen od toho, aby nás něco naučil, nemusíme si tak hrát na šťastnou rodinku.
Jen je smutné, že naše trestní právo není tak zajímavé jako třeba to v Americe. U nás se prostě jede podle zákoníků, právníci tak nemají tolik zábavy, jako s použitím precedentů - určitě to znáte, soudce rozhoduje podle rozhodnutí předchozích soudců v minulosti. Právník tak hledá, hledá a hledá, aby na tom byl jeho klient co nejlíp. Pokud chcete jít na práva jen díky Americkým filmům, učte se především angličtinu, abyste mohli co nejdříve zmizet za hranice :D

TO BY BYLO PRO ZAČÁTEK
Nějak se mi to vyprávění protáhlo a já nechci psát dlouhé spisy, pokračování si nechám na příště, aneb nové předměty jsou v závěsu.

RE: Život náctiletých

17. května 2011 v 15:15 | Abyss
Tohle je vlastně reakce na článek blogerky Žirafky "Život náctiletých". Nejedná se o nic, čímž bych jí chtěla brát její tvrzení a způsob života vyvracet. Spíše poukazuji na život svůj a snad bych i ráda řekla, že i život, který se nedrží představ jiných nemusí být špatný.

Přes týden žiju větší jeho část životem studenta, spíše než učení si však užívám introvské komunity. Jsou chvíle, kdy vím, že je potřeba trochu zabrat a tak jedno odpoledne s kamarády vyměním za učebnici češtiny. Chtěla bych říct, že se pilně učím do školy, i když na to nemám dost velkou trpělivost. Často se stává, že ani nevnímám výklad učitele a myšlenky se mi toulají jinde. Jsou dny, kdy mě škola nakolik zničí, že lehnu a probudím se až ve chvíli, kdy bych opravdu měla jít spát a tak se umyju, jen proto abych mohla opět snít a ráno se probudit pro další den školy. Stěžuju si pak na nedostatek času, i když si za jeho ztrátu vlastně mohu sama.
Když přijedu domů jsem občas nemocná - společensky vyčerpaná, jediným léčivem se tak stává kniha či procházka se psem. Mám kamaráda, který nepotřebuje vědět vše, co se mi za ten týden stalo, stačí jen když přijde a podíváme se spolu na pěkný film. Je nám tak oboum fajn a snad mě zná až moc dobře, než abych ho ještě něčím překvapila. Mám kamarády, kteří chvíli nevydrží v klidu a nevadí mi stát se jednou z nich, někdy mám tolik energie, že bych snad vybouchla, kdyby se nedostala ven. To jsou holt mé životní rozpory.

Na koncerty jezdím poměrně často. Barama se nechávám vláčet snad ještě častěji. Cigaretu jsem okusila, ale nezachutnala mi. Návykově se ujídala snad jen čokoládou a teď jí více jak rok nějak nemusím. Opíjela jsem se na akcích. Dokonce se i probudila jednoho krásného rána na poli s partou kamarádu, sluníčko nám svítilo na špičky frňáčků a bylo nám krásně. Domů často chodila až za svítání. Někdy si jen zašpásovala s kluky, protože zájem druhého pohlaví je příjemný.
Jednou jsem neměla náladu na školu a tak vyrazila s kamarádkou na nákupy. Pivo vypiju na ex, ne abych si dala další, ale protože mám ráda ty pohledy starých nadraných mužů, co se již na něco podobného nezmůžou. Občas lžu a i když lhaní nenávidím, vím, že jsem v něm vážně dobrá. Jsem ráda, jsou-li věci po mém. Ovládá mě i závist a občas mé velké ego.
Občas když se nudím, vezmu do rukou malovátka a zmaluju svůj obličej, někdy vykoukne něco hezčího, jindy je dobře, že nemusím nikam ven. Stala jsem se závislou na kafíčku již ve velmi nízkém věku. Každý školní den, který nezačíná právě tímto nápojem je odsouzen k zániku. Nadávala a nadávám ustavičně, až je mi to samotné občas trapné. Jsem ironická a vím, že to mnoha lidem vadí, měnit se pro jejich potěšení ale nehodlám.

Nelituju toho, že jsem tak strašně zkažená (snad si ani nemyslím, že žiju tak špatně), protože žiju, žiju si podle svého a užívám si to. Vím čím budu, nebo alespoň čím bych chtěla být a hodnotit co jsem nechávám na jiných. Jsem od mala vedena k věcem, které neublíží mě ani ostatním v mém okolí. Přičemž si razím cestu s heslem "co tě nezabije to tě posílí". Stále však mám na paměti, že všechny činy mají svou laťku a já nejsem ochotná ten svůj bod překonat.

Nepotřebuju aby se někomu jinému líbilo jak žiju, nenechávám se ani ovlivňovat, nenechávám se zastrašovat. Odhodlanost se obvykle nevyplácí a celkem často vám může nějaká přiletět, i tak se ale bráním, protože nechci být ovládána. Jednou možná pochopím, že je lepší klidit se stranou, zatím jsem ale nenarazila a tak mě jen můj život může naučit všemu potřebnému.

Vše je propleteno...

15. května 2011 v 14:24 | Abyss
Po hodně dlouhé době se tu ozývám se článkem popisujícím mé nynější žití, takové zamyšlení se nad nynější situací a plánech do budoucna. Událo se toho hodně, dokonce tolik až je mi jasné, že si na vše ani nevzpomenu, což je na jednu stranu dobře. Alespoň ten článek nebude tak dlouhý.

PRAXE MI KONČÍ...
Po krásných 14-ti dnech bez školy mi končí praxe a já zítra opět zasednu do své lavice. Žádnou velkou radost z toho nemám, i když jsem se za ty dva týdny nadělala vážně hodně. Mimo praxi totiž nastala i doba, kdy se spousta práce objevila i na zahradě, a že jí ale bylo. O zábavu holt bylo postaráno a já vůbec nestihla tu spoustu věcí, co jsem si tak pracně naplánovala, jako bych ale od začátku nevěděla, jako to nakonec dopadne.

(Moby - Lift Me Up)

...ŠKOLA ZAČÍNÁ
Už jen z toho pomyšlení se mi zvedá kufr. Učitelé nám už před praxí vyprávěli z čeho všeho budeme psát a skoro každého ještě čeká zkoušení, mě nevyjímaje. Především musím navíc napsat jeden velký test z angličtiny, kterého se trochu bojím, látky (z celé té naší učebnice) není málo.
Naše druhá půlka, mužů zákona, se navíc jeden týden učila bez nás, druhý týden měli lezecký kurz, což pro mě znamená dopisování sešitů. Jen mě trochu děsí ten "prasopis" našich chlapců.

(Parachute - You And Me)

ČAS JE PĚKNEJ ZMETEK... UŽ ZASE
Poslední dobou mám strašný problém s časem, vrhá se toho na mě tolik, že pak v zásadě nedělám nic, protože se vrhám od ničeho k ničemu. Je to takový ten stav, kdy nevíte co máte dělat dřív a když se pak zamyslíte nad tím, co jste dělali celý den, vykvete vám jedno pěkné prázdné místečko.
Přemýšlím tak nad jakousi organizací svého času, kdy bych si vymezila dobu na věci, které jsou potřeba udělat a až poté se věnovala věcem, které mají ještě čas. Zní to sice trochu šíleně, ale třeba mi to alespoň z části pomůže nějak urovnat moje povinnosti. Rozhodně bych ráda udělala menší řád i ve svém blogovém dění, i když tohle bych ráda již od začátku a stále se mi to nějak nedaří. Nechci ale aby tohle mé místo skomíralo a postupně se snažím upravovat starší články, dříve jsem patlala mnohem více chyb než nyní. Stejně jako se vyvíjejí lidé, chci vyvíjet i stav mého blogu.

(Chris Cornell - You Know My Name)

SOUTĚŽENÍ...
Příští týden se zde rozjede nová soutěž o knihu, do konce školního roku bych ráda stihla tři, ale raději nic neslibuju. Znáte mě ne?

V tuto chvíli ovšem probíhá soutěž u Kath, které se rozhodla na své narozeniny obdarovat jiné. Není nic jednoduššího než vyplnit formulář, doufat ve štěstí a především popřát Kath krásných 17 :))) Snad by se tedy ještě hodil odkaz na tuhle giveaway.

I jinde se chystají zajímavé soutěže, o těch se snažím informovat na FACEBOOKovém profilu tohoto blogu.

(Incubus - Adolescents)

STÁLE NOVÉ KNIŽNÍ BLOGY...
Od začátku roku začalo vznikat obrovské množství knižních blogů, většina takových se rozhodla usídlit na blogspot, na čemž ale vůbec nezáleží.
Já sama jsem ke knižnímu blogu přišla, dalo by se říct, jako "hloupej Honza". Když jsem si zakládala tohle svoje místečka, chtěla jsem prostě jen dát nějak světu najevo o co se zajímám, to bylo ke konci roku 2009. No a až ve stejné době o rok déle, kdy jsem se dostala na goodreads, jsem začala zjišťovat, že v zahraničí jsou knižní blogy něco jako fenoménem. Blogeři dostávají od nakladatelství knihy a za oplátku jim na ně píší recenze. U nás se zájem o tvorbu těchto blogů vyvalil především díky nabídce KK, kdy nabízeli recenzní výtisky YA knížek.
Teď tedy ale k mému "poselství" jsem ráda, že se ukazuje kolik mladých lidí u nás čte (kdo má pořád poslouchat názory starších, že naše generace je plná neandrtálců), snažte se tedy o své blogové místo starat tak, abychom si dokázali vybudovat kvalitní knižní koutky a nebyli jsme pro ostatní jen výsměchem.

"Knižní nekonečno"

28. března 2011 v 14:52 | Abyss
NOVOTY... POZNALI JSTE? :D
Už jen tím, že čtete tyto řádky, vám jistě došlo co je nového, tedy pokud jste tu již někdy byli. Blog změnil svůj vzhled a oblékl se do modré, což není nic moc nového, protože modrá zde vévodila vždy, takže spíše do jiné modré. Může za to holt má úchylka na tuto barvu. Tento krásný vzhled má na svědomí šikovná Elizz. Další novotou je takové "horní odkazové menu", tyto položky naleznete i v menu po straně a vzhůru byly vybrány, ty jakožto dle mého, asi pro čtenáře nejzajímavější.
Spolu se vzhledem je v plánu i několik dalších novinek, některé jsou již hotové, jiné mě čekají a u některých ještě přemýšlím, jak to s nimi vlastně provedu. Hlavně tedy se zatím nefungujícími novinkami, ráda bych totiž vkládala i nějaké další novoty z knižního světa, nadruhou stranu mi připadá nesmyslné, psát článek jen o tom, že se připravuje nová série, nebo že je na světě obálka očekávaného titulu. Zatím mám jen takovou představu, kterou ještě domyslím a uvidíme co z toho vznikne :)
Blog je navíc v tuto chvíli z větší části počeštěn, což byl takový můj ústupek. Uvědomila jsem si totiž, že člověk který by se zde objevil poprvé, by nemusel názvům rubrik tak úplně porozumět. Ono totiž nejen že rubriky byly v angličtině, ale často byl název i trochu jiný, než by měl být doslovný překlad rubriky. Angličtina mi jednoduše zní v uších trochu lépe, ale jak jsem se změny bála, tak jsem v tuto chvíli spokojená.

RUBRIKY, NEPATRNÝ ÚKLID
Upraveny tedy rubriky, počeštění - upravení názvů, dány nové odkazy a smazáno několik článků, které již pozbývaly smyslu. Jednoduše tu nyní zavládne čas úklidu. Promazávat budu především sekci "Secret", protože některé články opravdu již nemají smysl a tato rubrika je zbytečně obsáhla a z mnohých blábolů nic nedozvíte.
Svému účelu články posloužily a nyní je jednoduše čas se s některými rozloučit. Beru to tak nějak na přeskáčku, takže první tři stránky rubriky a pak ta poslední jsou již skoro odčištěny :D Neberu to nijak razantně a většina zůstává zachována, přeci jen nechci blogu brát minulost, jen mu ubrat na... nejvhodnější bude asi nazvat to... ubrat na debilitě :)

SOUTĚŽE O KNIHY
FACEBOOKovci již jistě zaznamenali, že jedna knihy již získala nového majitele, knížečku jsem v pátek odeslala a snad dojde nové majitelce v pořádku. Zde na blogu máte stále šanci soutěžit o knihu "Morová rána". Zájemců o knihu je i doposud hodně a uvidíme na koho se usměje osudí štěstěny.
 
 

Reklama