Děsivý podzim

Nejděsivější nej (6) Děsivé školní předměty

25. listopadu 2011 v 16:38 | Abyss

Ve chvíli kdy jsem z gymnázia přeskočila na obor s právním a humanitním zaměřením si už nemůžu nějak zvlášť stěžovat, s většinou předmětů jsem spokojená, některé přímo zbožňuju, vlastně mou pravou nehynoucí nelibost si získala pouze ruština a to ještě díky učitelstvu. Zde je tedy mých 5 nejhrůznějších předmětů, které mi od mala pily krev (řazeno právě podle času znelíbení).

Nejděsivější nej (4) Děsivé sny

9. listopadu 2011 v 19:13 | Abyss
Děsivé sny, zdají se mi poměrně často, jen víte jak to se sny je, většinu jich stejně do rána zapomenete, u těch děsivých to na škodu není, ale u některých naopak ano :)) Především když mi v nich vyplyne nějaké inspirativní myšlenka, ale což, ale třeba zase někdy připluje.

Nejděsivější nej (3) Děsivá místa

6. listopadu 2011 v 12:36 | Abyss

Minule to byly filmy, dnes jsou to děsivá místa. Upřímně mohu říci, že i mimo tyto vypsaná, mi často přijde strach nahánějící každá temná ulička, tedy pokud slyším jen šustění listí a nikdo není na dohled a v tom je právě ten problém... co když ale někdo vidí mě?

Podzimní čtení (aneb Abyss se učí bát)

6. listopadu 2011 v 9:26 | Abyss
Nyní je konečně i na mě, abych se vydala po své cestě napříč děsivými místy, k tomu mi stačí jediné, přečíst několik knih a odpovědět na otázky.
Rozhodla jsem se vybrat cestu nejmenšího odporu a dát si za úkol přečíst 10 knih, nebráním se ale ani dalšímu postupu a nechávám si tak vrátka otevřená :)

1. děsivé místo - londýnský Tower

Alchymista - Paulo Coelho
Dokázala Vás kniha něčím vyděsit?
Coelho své čtenáře neděsí, právě naopak - v době plné hrůzných věcí jim dodává naději, že existuje lepší zítřek.
Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smýšlené)?
Rozhodně a hned na všechna, upřímně začínám přemýšlet nad novou kariérou - koupím si ovečky a stanu se pasáčkem!
Abyss hodnocení: 9/10

Zrození - L. J. Smith
Dokázala Vás kniha něčím vyděsit?
Nějaký ten nádech tajemna tu je, ale by kniha čtenáře přímo vyděsila? Tak to opravdu ne.
Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smýšlené)?
No kdo by nechtěl nakouknout do země všemožných možností, pokud tak tedy můžeme Ameriku i po těch letech takto nazývat :))
Abyss hodnocení: 5/10

2. děsivé místo - česká Kostnice

Jezdci časem - Aley Scarrow
Dokázala Vás kniha něčím vyděsit?
Tak to rozhodně, tu nejděsivější část jsem četla od půlnoci do pěti do rána. Kdybych to totiž jen tak zavřela, určitě by se mi pak o tom i zdálo a tak jsem potřebovala vědět, jak ti dopadne.
Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smýšlené)?
Pohybujeme se napříč časem a mnohdy to nevypadá pro lidstvo ani trochu dobře, raději tedy zůstanu ve své přítomnosti.
Abyss hodnocení: 9/10

Pijou mi krev - Kimberly Pauley
Dokázala Vás kniha něčím vyděsit?
Byť jsou v této knize upíří, má její příběh pobavit a ne vyděsit.
Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smýšlené)?
Chci se podívat do upířího baru. A jo a jo, já věřím ve vampýry! :D
Abyss hodnocení: 7/10

Transylvánie... Průvodce děsivým podzimem

5. listopadu 2011 v 19:06 | Abyss
V rámci našeho Podzimního (děsivého) čtení jsme se již seznámi s dvěma místy - londýnským Towerem a naší Kostnicí. Nyní se dostáváme do Transylvánie, která je již léta známá jako země Drákulova a je proto opředena mnoha tajemstvími.


Transylvánii je také přezdíváno Sedmihradsko, proč je jasné již ze samotného názvu.

Transylvánie je nejen domovem údajného prvního upířího knížete, ale také místem, kde je možné díky spojení rumunské a maďarské kultury najít spoustu zajímavých památek. V minulosti pak zemí prošlo hned i několik národů, mimo jino Dáni, Římané a Turci.

V letech 14311477, zde žil Vlad III. Tepeš, náš údajný Drákula. V erbu své rodiny měl proslulého rudého draka, je zajímavé, že v rumunštině slovo drac znamená čert. Pokud se rozhodnete odcestovat do Transylvánie a projít si tak tuto upíří zemi, neměl by Vám rozhodně uniknout hrad Bran, na kterém podle pověstí trávil Drákula nejvíce času. Pravda je tedy sice jiná a to, že Vlad obýval hrad pouze při nájezdech svých nepřátel.
Bram Stoker o hradě mluví jako o místě, kde je možné slyšel ze sklepení nářek nebohých obětí, pravdou je, že se jedná o jeden z nejkrásnějších hradů současnosti, obklopený horami a lesy. Dnešní generace pak pod hradem například pravidelně pořádá Drákulův trh.

Za zmínku jistě stojí i rumunský Veselý hřbitov. Hřbitov má být místem klidu, tesař Stan Ioan Patras byl nejspíše ale jiného názoru a tak na tomto místě nalezneme spoustu barevných křížů. Vévodí zde především modrá, která dle rumunského obyvatelstva znázorňuje věčnost a naději.
Tesař ale nejen, že dal křížům sytější barvy, on dal každému náhrobku i vlastní příběh. Někomu může přijít jeho umění morbidní, on sám ovšem na smrt pohlížel s humorem a ironii.
Jak jinak by bylo možné vytvořit náhrobek s nápisem "Zabil mě chlast a cigára, nyní si jdou pro vás". Jinde se zase nebožtík chlubí tím, že ho všichni milovali a obdivovali a nechybí ani ten, kdo hlásá "Pomiloval jsem všechny Vaše ženy". Ať se Vám zdá toto umění přehnané či nikoli, nelze mu upřít velkou dávku originality a nevšednosti.

Transylvánie je rozhodně jedno z míst, kam bych se chtěla jednou podívat. Pravdou je, že mě tyto místa lákají mnohem více než ty, do kterých již zasáhl člověk svou velkou silou. Měli bychom si je tedy procestovat dříve, než moderní doba docestuje i tam.

Originalita knih (Podzimní dumání)

4. listopadu 2011 v 20:46 | Abyss

"Originalita knih"

Téma na které snad dnes již ani není jednoznačná odpovědět, v následujících řáncích se ovšem i tak pokusím dát svým myšlenkám nějaký řád a vytvořit alespoň trochu smysluplné dumání...
Princip originality knih je podle některých něco, co v dnešní době už moc dobře nefunguje. A dost možná za to může především neustálé přiřazování knih k určitému žánru, tedy pokud s tímto záměrem již autor píše.
I když si totiž vytvoříte vlastní fantasy svět, sečtělý člověk dokáže spojitosti s jinými díly najít i v něm, ale o tom jsem se již jednou sáhodlouze rozepisovala - problematikou dnešní doby je neustála potřeba porovnávat. Ceny, chuť, žánry, herce, zpěváky... je toho již jednoduše tolik, že se snažíme najít to lepší a díky tomu se bez porovnání opravdu neobejdeme.

Posuzování originality je i věc hodně různorodá. Pro někoho, kdo čte stále jen literaturu faktů, může být každá fantasy originální a ostatní fantasy čtenáři se pak mohou smát jeho názoru.
Někdo takový by asi tedy neměl tento žánr hodnotit, na druhou stranu, nějak se člověk do jiných okruhů přeci dostat musí.
A kdy již tedy můžeme říct, že je konečně čas, aby nám tento čtenář řekl, zda je kniha originální? Když přečte 20 - 100 - 200 knih od jednoho žánru (či snad musí být založen hned na subžánru?) a nebo je i to málo a měl by se zajímat o víc, než jen o knihy a jejich příběhy? Každé rozporuplné téma otevírá námět k diskuzi ještě rozporuplnější a nikdy nelze s úplnou jistotou říci, co je správné a co naopak špatné.

Často slýchám, že dnes vychází již přehršel fantasy (o upíříně ani nemluvě), dívčích románů a detektivek - jenže o tyto žánry je stále zájem, proč by tedy nakladatelství neměla nabízet stále další a další tituly?
V tomto ohledu je to asi jako s politikou, také si ji volíme a přesto nejsme spokojení. Pokud tak většina lidí čte detektivky, budou vydavatelství vydávat nejvíce právě je, aby uspokojili poptávku a ostatní se musí spokojit s tím málem. To bychom pak totiž jinak rovnou mohli zrušit celý ekonomický systém a principy obchodu. Ať už si to chcete připustit a nebo nechcete, mnoho knih se vydává právě s ohledem na to, zda si na pultech dokáží na své vydání vydělat.
Možná si teď říkáte, co to má společného s originalitou, jednoduše všechno. Čím více knih bude v daném žánru, tím se žánr stává méně originální a u mnohých autorů nalezneme stejné či alespoň podobné rysy v jejich práci.
To co nakladatelství vydává (a mnohdy i autoři píší) je tedy z největší části na nás a pokud chcete někde prosadit svůj utiskovaný žánr, musíte mu nejdříve udělat pořádnou reklamu.

Já ovšem i tak stále věřím (a doufám), že ve většině knih je možné najít alespoň něco zajímavé, jen člověk holt nesmí být zase takový hnidopich a puntičkář. A ke knihám by měl přicházet s cílem odpočinout si od všechních dní. Pokud Vás totiž čtení nebaví a spíše se v něm jen s nechutí rýpete, tak to rozhodně není to pravé ořechové.
Ono navíc není úplně jednoduché vymyslet něco, co zde ještě nebylo. Každý, kdo to někdy zkusil, jistě ví, o čem mluvím. Sama příběhy nepíšu, ale občas nějakou tu představu o novém příběhu mám, jenže pak ouha, čtu knihu a část děje se podobá tomu, co mě napadlo. Má představa se tedy vydá jiným směrem, ale vyskytne se další překážka a tak to jde stále dál a dál. Snaha o originalitu, tak i sama o sobě, dokáže autory pořádně potrápit.

Největším nepřítelem každého příběhu, jsou přeci především jeho potencionální čtenáři, neboť právě oni dávají knize nálepku, s kterou pak musí chodit po světě a dá-li se o některé říct, že je originální je to ocenění nejvyšší.

Kostnice... Průvodce děsivým podzimem

29. října 2011 v 18:49 | Abyss
Spolu s probíhající akcí Děsivého podzimu, Vám se Syki každý týden představíme jedno místo, do kterého se můžete virtuálně podívat s naším Podzimním čtením. Minulý týden jste se mohli něco dozvědět o londýnském Toweru a nyní je na mě, abych Vás seznámila i s naší Kostnicí.


Jako "Kostnici" označujeme místo, kam byla odkládána lidská těla, nebo tedy alespoň jejich kosterní pozůstatky. Především v Evropě je pak možné nalézt takových míst hned několik.

Mnoho lidí má do dnes ze shromaždišť koster přinejmenším alespoň respekt. Často je to způsobeno i pověrami. Jednou z nejznámějších je ta o nespokojené duši. Nejsou-li totiž kosti uloženy pod zem, může se duše mrtvého pohyboval volně po světě, přičemž především děsí své okolí, neboť nemůže dojít klidu dříve, než její kosti spočinou pod hlínou.
Šťouralové se pak děsili i nemocí, protože masové kosterní hroby vznikali nejčastěji při epidemiích. Postupem času, tak byly kosti dezinfikovány.

C
o je ale na Kostnicích asi nejděsivější, je fakt, jak jsou kosti uloženy. Obvykle totiž tvoří různé geometrické útvary, obrazce - nejednou můžeme nalézt i kosterní lustr.

Naší nejznámější Kostnici můžeme najít u Kutné Hory. V roce 1278 byl tehdejší sedlecký opat poslán do Jeruzaléma, aby od tam tuď, dle tradic, přinesl hrst hlíny a později ji rozsel po sedleckém hřbitově. Díky čemuž mohlo místo získat pověst svaté půdy. Při největším moru, o století déle, zde bylo dokonce pohřbeno 30 tis. mrtvých. Temné časy však nekončily ani morem a tak měl hřbitov v 15. století již rozlohu skoro čtyř hektarů.
Kostnice, jak ji známe nyní, vznikla ovšem až v 18. století, tehdy se gotický architekt Jan Blažej Santini pustil do odvážného kousku a navrhl děsivou výzdobu. František Richt navíc kosti později vybílil vápnem a zasloužil se i o jejich další uspořádání.

Musím říct, že na mě jde z podobného místa opravdu husí kůže, již jen představa, že by si z mých ostatků někdo vytvořil lustr a mou hlavu dal na vrch pyramidy hlav mých známých, je dosti děsivá. A to i neb má samo dílo Kostnice lidem připomínat především hodnoty života.. nebo v to snad alespoň doufali tvůrci. Dosáhli byste snad po procházce tímto místem osvícení a života si pak vážili více?

Podzimní dumání: Dream casting

28. října 2011 v 22:44 | Abyss

"Dream casting"

Každý čtenář si dle své fantasie vytváří knižní postavy, pak jsou tu ovšem ti, kteří zajdou ještě dál a své postavě hledají naprosto přesnou podobu. Může to být nějaká známá osobnost, nebo jen náhodný obličej, který takový čtenář našel na internetu.

Pravá castingová mánie pak nastává, pokud se nějaké studio rozhodne knihu i zfilmovat. To obvykle vzniká obrovská hromada šílených fanoušků, kteří se handrkují nad správným výběrem. Ať si pak tvůrci nepřejí zažít fanouškovský hněv, neb takový zažraný fanoušek může být horší než osina v pr... však víte.
Nyní se ovšem dostávám především k mému názoru na tento "dream casting"...
(pro zajímavost doplňuji článek herci, kteří mi již někdy na určitou postavu zapadli)

Bez fantasie je to s čtením knížek asi úplně o ničem a to nemusíte ani číst žádnou fantasy. Alespoň já mám ráda v hlavě pevnou představu o tom, jak asi vypadá prostředí, v kterém se s příběhem pohybuji a tou nejdůležitější složkou je pak i samotný obraz popisovaných postav.
K tomu jsem ale nikdy žádné herce nepotřebovala, velmi často mi na povrch ale někdo vypluje, a tak si řeknu jednoduše "proč ne". Především díky filmům, mám pak potřebu přisuzovat knižním hrdinům filmové obličeje podle toho, zda se charaktery postav nějak shodují. Výrazně se u mě zapisují především seriálové postavy (nebo filmy s více částmi). Sledujete je déle a i jejich chování se Vám díky tomu dostává lépe do hlavy.
Přisuzování obličejů je u mě tedy opravdu náhodné a nikdy jsem se nedostala k tomu, že bych si postavy přímo vyhledávala, spíše na ně občas narážím.

Co pak lehce nechápu je právě šílenství okolo zfilmování knižních hitů. Občas mám svou představu a jsem i zvědavá, koho to ti tvůrci vlastně vyberou. Rozhodně ale nesedím a neprohledávám celý internet, zda se již ví něco nového. Tyto informace ke mě stejně doplují přes ty, co to opravdu (často vášnivě) sledují.
Mám také ráda, pokud se do velkých projektů obsazují neznámé tváře, protože si ráda zapisuje herce pod jejich největší role. Sice se říká, že herec by měl zahrát všechno, ale já si pod každým jménem vybavím právě to své oblíbené nej. Neznámí herci pak pro mě mají výhodu dosud nepopsaného listu.

Spíše než to, že bych nějaké herce do určitých rolí cpala, se naopak rozhoduji o tom, které obličeje mi tam jednoduše nesedí. Dle mého totiž existují tři takové základní skupiny.
První je ta, kdy jste za obsazení moc rádi a tvůrce Vám vyšli plně vstříc. Druhou skupinou je takový průměr, u něj si dokážete představit, že nalíčení (ošacení apod.) dokáže hodně a pak už zbývá poslední skupina, kde jdou všechny knižní představy úplně mimo reálný výběr.
Ale tak což, v první chvíle sice budete znechucení, pokud Vás film ale přinejmenším zajímá, stejně se na něj podíváte. V budoucnu ho případně ještě pohaníte, ale četli jste knihy a tak pokud existuje pokračování, podíváte se i na něj... Míra zhnusenosti je na maximum - no není to ten nejlepší materiál pro tvorbu Vaší nejnovětší recenze? :))

Ještě horší jsou pak zatvrzelí fanoušci herců, ti pak svůj idol cpou opravdu všude. Netuším jestli se jim opravdu zdá, že každý spisovatel píše svou postavu právě podle jejich hereckých miláčků a nebo se jen snaží dosadit svůj idol do další role, kde by pak bylo možné ho obdivovat.
Každopádně se pak jednomu točí hlava z Alexe Pettyfera v každé roli blonďatého kluka a Megan Fox v roli svůdné hnědovlásky. Co je moc to je moc a tohle by si měli uvědomit především tihle šílení fandové.

Rozhodně si nehodlám kazit den ani zprávou, že Ben Barnes bude hrát Dimitrie (knižní postava), v takovém případě mi nezbude nic jiného, než pomyslet na to "že film je v rukou šílenců", ale budou další filmy a já mám především svou knižní předlohu, kterou mi proti mé vůli nikdo vzít nemůže.
Holt nějaký špatný herec v mé oblíbené knižní roli, mě sice nepotěší, ale životní priority mám opravdu naprosto jiné a i to, zda máme doma ve svátek toaletní papír, má pro mě větší váhu.

Děsivé čtení (aneb objevujme děsivá místa)

27. října 2011 v 19:54 | Abyss
Na konec si tedy představíme ještě naše Děsivé čtení, nyní ovšem nebudeme cestovat pouze po světových zemích (jako tomu bylo u letního speciálu), ale rovnou po těch nejděsivějších místech. Připojit se může každý, jak náročný čtenář, tak čtenář nenáročný. Nezáleží ani na tom, co čtete.

Dá se tak říci, že před námi stojí podzimní výzva, počasí se nám již začíná kazit a je tedy jenom dobře usednou do tepla domova a k tomu se začíst do nějaké pěkné knížky.
Nejdříve si tedy musíte vybrat, jaký bude Váš cíl, nepřeceňujte se, ale nadruhou stranu ani nepodceňujte - co by to pak mělo být na výzvu? :) Do této výzvy si můžete zapsat všechny knihy přečtené od poloviny října do konce listopadu.
JAKO PRVNÍ SI VYBERTE SVOU ČTECÍ KATEGORII:
 

1. děsivé místo - londýnský Tower

Pro návštěvu Toweru musíte přečíst 2 knihy.



2. děsivé místo - česká Kostnice

K této cestě potřebujete přečíst 4 knihy.



3. děsivé místo - Drákulova Transylvánie

Za upířím hrabětem odcestujete za 6 přečtených knih.



4. děsivé místo - Černobyl, město duchů

Jakoby sám název předpovídal městu špatné časy, do Černobylu za 8 knih.



5. děsivé místo - japonský les Aokigahara

Tenhle les vám rozhodně neroste jen tak za domem a proto je k této cestě zapotřebí přečíst rovnou 10 knih.


6. děsivé místo - vežeňský Alcatraz

Přečtěte 12 knih a brány vězení Vám budou otevřeny,
milé nemyslíte...

7. děsivé místo - Amityville Home

Hororové místo čeká, zde naše cesta končí a to na 14-té knize.



POKUD JIŽ MÁTE SVOU KATEGORII VYBERTE SI I SVOU SKUPINU NÁROČNOSTI

A. Hodnotím

Pokud si ke kategorii vyberete skupinu A je váš úkol velmi jednoduchý - po přečtení každé knihy ji ohodnoťte. Můžete si vybrat libovolné měřítko: procenta (0% - 100%), hvězdičky (* - *****), hodnotu (1/10 - 10/10),

B. Zodpovím otázky

Kromě hodnoceni si navíc přiberete i jednoduché dvě otázky
Dokázala Vás kniha něčím vyděsit?
Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smyšlené)?
ZÁVĚREM
Pokud se tedy chcete "Děsivého čtení" účastnit, stačí přihlásíte-li se pomocí tohoto linkovače. Vyberete si jednu z kategorií a skupinu. Na blog (do menu) si poté můžete dát vybranou ikonku. Doporučujeme také věnovat "Děsivému čtení" alespoň jeden článek, do kterého budete svou účast shromažďovat. Využit můžete i banneru pro tutu výzvu.

Podzimní dumání

27. října 2011 v 14:15 | Abyss
V každé době a kdekoliv, se člověk může zamyslet nad pozoruhodnými náměty, ty nám nyní opět nabídne dumání, aktuálně tedy to podzimní. Každý čtvrtek si s námi sedněte nad jedním ze zadaných témat a podělte se i o svůj názor.

20. 10. - Láska na první pohled

(Co myslíte je to jen laciný blábol, kterým se krmí děvčata a nebo opravdu existuje?)

27. 10. Dream casting

(Patříte k těm, co se snaží svým postavám přidělit reálné tváře, třeba ty slavných herců?)

3. 11. - Originalita knih

(Co je pro Vás ta pravá originalita, lze ji v dnešní době vůbec ještě nalézt?)

10. 11. - Knižní klasika

(Máte rádi klasiku a nebo ji bytostně nenávidíte?)

17. 11. - Knižní srdcovky

(Jaká kniha je pro Vás ta nej, je vůbec možné vybrat si jen jednu?)

24. 11. - Vliv recenze

(Jaké svou Vaše oblíbené recenze, co Vám naopak vadí a necháte se jimi ovlivnit?)

1. 12. - Zaručený brak

(Co dadat, každý není dokonalý, ale třeba Vás nějaký takový titul i zaujal...)

Pokud Vás některé z témat zaujalo, rozhodně neváhejte a pokuste se nad ním zamyslet. Třeba nakonec zjistíme, že máme názory ve směs stejné a nebo se naopak budeme naprosto rozcházet. O tom už holt to porovnávání názorů je. :))
 
 

Reklama