Panika | když překonat svůj strach může znamenat osvobodit se od minulosti |

9. března 2014 v 14:36 | Abyss |  | RECENZE | Mám přečteno... a co na to říkám?
Autor: Lauren Oliver
Originál: Panic
České vydání: CooBoo, 2014
Formát: hardback, 312 stran
Přeložila: Romana Bičíková
Žanrové tagy: contemporary, young-adult

Nikdo neví, kdo Paniku vymyslel, nebo kdo s ní začal.

Jednoduše už k malému městečku Carp patří, každé léto začíná Zahajovacím skokem - tím ti odvážnější maturanti dokazují ostatním, že jsou rozhodnuti utkat se v téhle hře. Pravidla jsou jasná. Panika je tajná, a kdo moc mluví, špatně skončí. Cíl je prostý. Zvítězit nad ostatními a překonat svůj strach.

Po splnění posledního úkolu shrábne vítěz výhru.

A ta by se Heather sakra hodila. Doma nemá zrovna na růžích ustláno, spíš se celý život prodírá bodláčím. Má po maturitě a přitom netuší, co ji teď čeká - jakým směrem se vydat. Nikdy by ale nevěřila, že se rozhodne přidat k Panice. Celá ta myšlenka byla absurdní až do samotného začátku hry. Ale každý občas máme důvod proč skočit.
Vyhrát ale může vždycky jen jeden.

A Dodg má pekelně dobrý důvod, proč tuhle zatracenu soutěž vyhrát. Má tajemství, které ho pohání vpřed a ví o Panice víc než ostatní. To mu dodává určitý pocit moci. Ale ostatní o něm - bůh-ví-proč - mají trochu jiné představy, prý je to srab. Přitom je pravda úplně jiná, jeho síla tkví jednoduše v tom, že je mu vše jedno. Nemá strach a opravdovou paniku mu nažene málo co. Ovšem Panika už nejednou dokázala, že si při ní nemůže být nikdo dost dobře jistý...


Na výhru se skládá celá střední škola města Carp, bez výjimek. Platí se jeden dolar za každý den vyučování, od září až do června. Ti, kdo odmítají vysolit peníze, začnou dostávat upomínky, nejdřív mírné pak už trochu víc přesvědčivé: rozbitá skřínka, rozbité okno, rozbitý ciferník.

O Lauren Oliver by se dalo říci, že je to už taková naše stará známá. Přeci jen u nás vyšly všechny její větší knižní kousky - Chvíle před koncem a celá její série Delirium - nyní se k nám vrací zase s jednou jednohubkou a přitom odhodila všechno nadpřirozeno a zapomněla i na dystopický svět. S Panikou přichází příběh, který by se klidně mohl někde odehrávat a možná to je právě ona základní jednoduchost, co je na knize nejděsivější.
Opravdu, Panika je na první pohled docela prostá, až jsem se sama divila, že jsem podobnou knihu nečetla už dříve. Že jsem nenarazila na mraky takových knih. A ono možná i narazila, ale autoři k tomu vždy přimíchali i nějaké ty duchy či mocné lidi, co nás drželi v šachu... jednoduše si dopomohli i nějakou specialitkou. Oliver tentokrát vystačí několik maturantů, městečko s pár prapodivnými historkami a Panika, hra která může hráčům stejně tak mnoho dát jako vzít.
Ze začátku příběh běží skvěle, úkoly jsou mnohdy doopravdy životu nebezpečné - tak sakra, jaký blázen by do toho šel? - čtete dál a dál, prostě jen čekáte, jak se celá situace vyvrbí. Jenže stačí několik málo zaváhání a pár prázdnějších chvil, aby se celé napětí ztratilo. A to je velká škoda. Někde by se totiž doopravdy hodilo, kdyby autorka tlačila víc na pilu. Nakonec je mi snad i líto, že mě nedokázala nějak výrazně vyděsit. A přitom... já se vážně tak moc těšila!

"Ty umřeš?"
Ta otázka byla tak nečekaná, že Heather se pár vteřin nezmohla na odpověď. "Samozřejmě že ne, Lily," odpověděla rázně.
Lily měla obličej napůl zabořený do polštáře. "Kyla Andersonová říkala, že umřeš. Kvůli Panice."
Heather bodl osten strachu - strachu a ještě něčeho hlubšího a bolestivějšího.

Paniku sledujeme ze dvou pohledu a to je vždy trochu překvapivé. V zásadě bych mohla podobných knih přečíst mraky a stejně by mě neomrzely. Stále je na tom něco, co příběhu dodává šťávu. Pojetí Lauren Oliver nás ale nenechává nakouknout do příběhu pomocí ich formy, jak by čtenář mohl v první chvíli čekat a je ještě trochu odvážnější i u vybírání ústředních postav. Nerozhodla se totiž, že by jejich osudy měli směřovat k milostné strážce a za to si zaslouží palec nahoru, u YA je to opravdu neobvyklé. Heather i Doug se sice střetnout dost výrazně, stále ale především každý bojují sám za svůj příběh.
Když na chvíli zapomene na hru, která se snaží dostat z každého to nejlepší i nejhorší zároveň, je třeba se na chvilku zastavit právě u samotných hlavních postav. Autorka nám totiž staví několik dalších linek v hlavním příběhu a ty jsou pro mě samotnou mnohem zajímavější.
Doug ani Heather to nemají doma jednoduché, každý po svém. Heather se musí den co den vypořádávat se svou matkou, pro kterou znamená i obyčejné pití a drogy, více než její dcery. A Doug? Tomu život popletla Panika ještě mnohem dříve, než se jí sám mohl účastnit a díky tomu v něm začaly klíčit temné myšlenky. Heather se žene za výhrou, která by mohla znamenat její svobodu, protože peníze dnes otevírají nejedny zamčené dveře. Doug to má poněkud složitější, jeho cíl nabírá hmotných rysů jen velmi zřídka a občas trochu zapomíná, že v Panice není nic zadarmo... a hlavně lidská pouta se velmi lehce přetrhávají.

Nikdo pochopitelně nevěřil, že by Panika mohla skončit.
Hra běží dál.
Hra nikdy nekončí.

Lauren Oliver si mě prvně dokázala získat ve chvíli, kdy mě opravdu překvapila. Abychom si rozuměli, představte si, že příběh už je rozjetý a vás hned na začátku něco napadne, z počátku nemáte žádná vodítka, ale nakonec se začnou objevovat a přibývat. A tak trochu posmutníte, protože jste to zase uhádli, jste v polovině a už víte, co se bude dít dál. Jenže o pár stránek později na to přijde i postava. A tak se zase vaše myšlenky řítí střemhlav. Protože tohle nebude ta hlavní záhada. Můžete pátrat dál...
Bohužel, jak se záhy ukáže, bylo to nadšení trochu moc velké. Ono už totiž skoro není po čem se pídit, oproti první části konec spíše jen pomalu vybublává. Nebo si jednoduše na úkoly zvyknete již natolik, že neexistuje skoro nic, co by vás nadzvedlo že židle. A do toho ještě autorka přihodí jedno hrozné klišé. Je mi to trochu líto, takhle zvrzat jeden fajnový nápad. Ten potenciál tam by - opět - ale prostě zůstal trochu nevyužitý.
Stále je to ale příjemně čtivá jednohubka... jen... opravdu měl být tohle ten účel? Napsat něco, co čtenáře hezky poveze na jedné vlně? Oliver psát umí a dokazuje to i tady, je to autorka mnoha tváří a pravděpodobně by si poradila skoro se vším, jen si stále nejsem jistá, jestli Paniku úplně správně zacílila. Jestli chtěla opravdu ve čtenáři vyvolat paniku, měla to celé o dost více zamotat. Prakticky si tím, co je na téhle knize tak skvělé, zároveň i podtrhává stoličku. Staví na jednoduchosti a drží se jí příliš křečovitě až do samého konce. Ale zkuste to, třeba budete mít větší štěstí a dokážete se bát...

| ABYSS HODNOCENÍ: 6/10 |

| ZDROJE | obálka CooBoo | obrázky z weheartit.com |
| ARC | za poskytnutí této knihy k recenzi děkuji nakladatelství CooBoo |
| DALŠÍ | článek byl doplněn úryvky z knihy (případně upraveno proti spoilerům) |
| SOUNDTRACK | při psaní recenze i čtení knihy jsem poslouchala Kensington a jiné |
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kačka (osobnivesmir.blog.cz) Kačka (osobnivesmir.blog.cz) | Web | 9. března 2014 v 15:32 | Reagovat

Určitě si tu knihu chci přečíst. Přečetla jsem asi 100 stran Chvíle před koncem, která mě nebavila. Četla jsem si také trilogii Delíria. Ta se mi moc líbila, ale myslím si, že první díl byl nejlepší. Třetí díl mě lehce zklamal.

2 nineweh nineweh | 19. března 2014 v 18:12 | Reagovat

je to Dodge, ne Doug...

3 Soreia ~ ARABESQUE Soreia ~ ARABESQUE | Web | 24. března 2014 v 17:22 | Reagovat

Ja si ju chcem prečítať, vyzerá zaujímavo a tá obálka je super. Na Lauren Oliver som počula množstvo chvály, tak som zvedavá.

4 Abyss Abyss | Web | 24. března 2014 v 17:59 | Reagovat

[2]: Díky za upozornění, asi deformace seriálem, kde je Doug :D

5 Thee Thee | Web | 20. června 2014 v 20:27 | Reagovat

Mě se líbila :D přečetla jsem jí za 2 dny :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama