V šedých tónech | silný příběh o hledání nové naděje a snaze přežít |

4. září 2013 v 18:18 | Abyss |  | RECENZE | Mám přečteno... a co na to říkám?
Autorka: Ruta Sepetys
Originál: Between Shades Of Gray
České vydání: CooBoo, 2013
Formát: hardback, 288 stran
Přeložil: Petr Eliáš

Ve vzduchu je něco těžkého a to dusí Litvu, která stojí mezi nacistickým Hitlerem a komunistickým Stalinem. Lina chtěla studovat umění a rozvíjet tak svůj mimořádný talent, její okolí pro ni vždy chtělo jen to nejlepší.
Sověti, kteří vtrhnou do její země, ale na sny druhých nehledí. Něco je špatně, oni jsou teď ti špatní - Lina, její matka, i malý bráška, který nechápe, proč musí opustit domov jen s několika málo věcmi. Kam je to táhnou, kam jedou... A kde je tatínek?
Na téhle cestě musí každý spolknout svou pýchu. Namačkaní ve vagónech pro dobytek, nikdo ani netuší, co je na konci čeká. Smrt... nebo ještě něco horšího? Úplně cizí lidé si rázem musí navzájem pomáhat a přitom toho nikdo z nich moc nemá. Jak si i nadále připadat lidsky, když s vámi druzí jednají jako se špinavou onucí? Každý - i sebemenší - paprsek nyní znamená naději.


"Maminko, ne!" vykřikl Jonas a rozběhl se ke střepům na zemi.
Než se skla stihl dotknout, stáhla jsem ho zpět. "Mami, proč všechny ty krásné věci rozbíjíš?".
Zarazila se a hleděla na porcelánový šálek v ruce. "Protože je mám moc ráda." Hodila hrneček na podlahu a hned sáhla po dalším, ani se nepodívala, jak se rozbil.

Ještě před rokem bych se knize s podobnou tématikou spíše vyhnula, ne že by mě nezajímalo, co se odehrávalo během (první) druhé světové války a vůbec celá situace konce 19. a celého 20. století, jen mi bylo vždy nepříjemné o něčem podobném číst, i to třeba jen poslouchat ve škole. Říkala jsem si vždycky - "Co to bylo za lidi, co jsme to za lidi, že k něčemu takovému mohlo dojít? Pak se to ve mně ale nějakým způsobem obrátilo a já si řekla, že bych měla vědět, jak to bylo. Nejen znát čísla, místa, osobnosti, události... A já se začetla do známých děl. To, co jsem objevila bylo děsivě fascinující, protože i když to byly třeba jen vymyšlené příběhy, psali je autoři, kteří buď přímo prožili to, co jejich hrdinové... nebo získali informace zprostředkovaně.
Jenže to stále nebyla literatura pro každého, klasika je občas ošemetná, je skvělá, ale nalákat mladé lidi je pro ni docela těžké. Člověk musí mít už trochu načteno, aby si ji užil a hlavně se do ní musí pustit sám, bez donucení. I proto je V šedých tónech tak skvělé, autorce se totiž podařilo napsat silný příběh jazykem mladých lidí, kdy se nezadrhnete a děj plyne velmi rychle. Opravdu velmi, velmi rychle - protože já sama jsem stihla tuto knihu, během krátké doby, přečíst už třikrát. Ani nevím, co mě k tomu vedlo, ale těžko nějak více rozvést své dojmy, když by to vlastně ani nemělo být třeba. Ale uvěříte mi, když jednoduše prohlásím, že tohle by nemělo chybět na vaší poličce? Ano? Ne? Tak tedy pojďme zamířit do šedých tónů.

Matka dál mluvila rusky a vytáhla z kabátu kapesní hodinky. Poznala jsem je. Byly po jejím otci. Policista po nich chňapl, pustil Jonase a začal křičet na lidi vedle nás.
Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život?

Tři části, 85 kapitol, epilog, poznámka autorky a poděkování, to všechno na 288 stranách. Kapitoly jsou tedy opravdu krátké a my přitom s Linou strávíme hned dvě zimy. Díky tomu je dost těžké přestat číst. Určitě to znáte... "Ještě jednu kapitolku?"
Celé to začíná vlastně stejně jako mnoho jiných podobných příběhu, vytržením z toho, co člověk znal a odvedením na místa, o kterých se mu nezdálo ani v těch nejhorších snech. Tady jde ale o Litvu, zemi, o které se zase tolik nemluví. Na otázku: "Proč vlastně?", v závěru skvěle odpovídá samotná autorka, jejíž rodina má s příběhem společného více, než by se mohlo zdát. Napsala to krásně, ono i když je ten příběh hrozně smutný a nejednou vás zamrazí, je v něm něco krásného, asi to bude ta malá naděje, to, že se hlavní postavy snaží přečkat vše hrozné a doufají v lepší časy. Taky tomu můžeme říkat pud sebezáchovy, v tomhle vykresleném světě není těžké prostě přestat jít a své trápení ukončit. Někdo tuhle cestu zvolí. A bohužel je tu navíc i mnoho těch, které utrpení Litevců potěší - vždyť ho pomáhají budovat. Průměrný Evropan si to už ani neumí představit, být rád za krajíc chleba denně, za vodu, spaní na seně, za rukavice, za život - ne, omyl - za přežívání...

"Mami," zašeptal Jonas, "tyhle vagony jsou pro prasata a krávy."
"Ano, já vím. Bude to docela dobrodružné, ne?" Postrčila Jonase dovnitř a pak jsem zaslechla známé zvuky - dětský pláč a mužské naříkání.

Vše prožíváme z pohledu Liny, ich forma dokáže čtenáře ještě více vtáhnout přímo do děje. Kromě hlavní linie, která běží chronologicky tak jak má, se i velmi často ocitáme v minulosti, ve vzpomínkách Liny. Ty jsou zakomponované natolik chytře, že vždy více či méně navazují i na to, co se právě odehrává. Je to takový světlý bod, který dodává Lině sílu a přitom v paměti pátrá i po důvodu - proč se ocitla mimo domov.
Přes tahle okénka si můžeme mnohem lépe představit, jaká Litva byla a jak se měnila příchodem Stalina. Poměřovat hrůznosti páchané Hitlerem a Stalinem, nemá žádný větší význam, pravdou ale je, že Stalin byl v utajování svých praktik o něco důmyslnější a o tom, co všechno si zažily tří malé Pobaltské republiky - Estonsko, Lotyšsko a Litva - jsem se blíže dozvěděla právě až na stránkách tohoto příběhu.

Lidé, které jsem neznala, kolem mě utvořili kruh, takže na mě nebylo vidět. Bezpečně a nepozorovaně mě doprovodili do jurty. Nic za to nechtěli, byli rádi, že někomu pomohli, že se jim něco podařilo. Snažili jsme se ze dna oceánu dosáhnout na nebe. Došlo mi, že když se navzájem podržíme, třeba se k němu dostaneme blíž.

Takových knih by se u nás mělo vydávat více, i když je to pro nakladatelství vždycky trochu risk. Budou to ti mladí chtít číst? Bude je zajímat historie? Myslím, že je důležité ukázat, že o podobné příběhy opravdu stojíme. Je to totiž skvělá možnost, jak se dostat k pravdivým příběhům a to bez toho, aby mladého člověka děsil kostrbatý jazyk a složitější slovní spojení.
Možná si někdo řekne, že V šedých tónech je jen dobře promyšlený tah, jakým se chce autorka prodat. Zahrát dětem na city s tím, že se teď mohou poplácat po zádech - přečetli přeci něco klasického, něco z historie. Ale to je hloupost. Když něco vychází ze skutečných reálií a je to ještě podané tak, že to za srdce vezme opravdu každého, nemělo by se to shazovat pro svou jednoduchost. Právě naopak. Tohle je ta správná kniha, touhle to začne a bude pokračovat. Naláká vás na tituly, kterých byste se třeba dříve báli, ale má co dát i těm, co už touhle cestou nějakou chvíli jdou.
Jednou jsem na internetu zahlédla citát, přesné znění si již nepamatuji, ale více méně šlo o to, že některá literární díla mají tak vysoká hodnocení ne díky svým kvalitám, ale proto, že jim lidé ani nerozumí a hledají v tom dokonalost autorova jazyka. Něco na tom i bude, ale Ruta Sepetys po téhle cestě nejde, tak se jednoduše začtěte a nechte se unést. Budete překvapeni, co všechno v téhle knize najdete. A já se už těším, až si ji koupím i v pevné podobě...

| ABYSS HODNOCENÍ: 9.9/10 |

(tohle je kratší verze, tu delší najdete zde)


| ZDROJE | obálka CooBoo | obrázky z goodreads.com | video Puffin Books |
| RC | za poskytnutí této knihy k recenzi děkuji nakladatelství CooBoo |
| DALŠÍ | článek byl doplněn úryvky z knihy (případně upraveno proti spoilerům) |
| SOUNDTRACK | při psaní recenze jsem poslouchala soundtrack ke knize |
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Cleo Cleo | Web | 4. září 2013 v 19:59 | Reagovat

Rozhodně to zní zajímavě :)

2 Dragita Dragita | Web | 4. září 2013 v 23:38 | Reagovat

děkuji za recenzi, normálně bych ji přehlédla, ale teď mi neunikne :-)

3 Katy chan ^^ Katy chan ^^ | Web | 6. září 2013 v 7:24 | Reagovat

Tak to zní parádně! :) Mám tyhle typy knih ráda, ale vyhledávám spíše jednoduzsí jazyk. Což autorka splňuje na výbornou! Zatím jsem toho moc nečetla a o válce na území Litvi nevím skoro nic, takže si knížku určitě přečtu.. :) Krásná recenze.

4 Adelle Adelle | Web | 6. září 2013 v 14:59 | Reagovat

Upřímně jsem na válečné romány nikdy nebyla, ale tohle asi zkusím :-)

5 Erunis Erunis | Web | 7. září 2013 v 8:55 | Reagovat

Tuto knihu jsem si chtěla koupit, ale když jsem četla různé "recenze" kde všichni tvrdili že knihu nemohou soudit protože je zasáhla nebo co, odradilo mě  to, protože jsem myslela že to bude nějaká knížka u které v jednom kuse bulíte a je tak dobrá jen díky přecitlivělosti kterou vzbudí ve všech. Ještě že jsem si přečetla tvou recenzi, jinak bych po ní asi nikdy nešáhla. :D Tak uvidím jak se mi bude líbit. :)

6 Wanderer Wanderer | E-mail | Web | 7. září 2013 v 13:54 | Reagovat

skvelá recenzia :D na knihu si ma veľmi navnadila a tiež aj ten trailer je skvelý :D konečne je to niečo z iného "súdka".. :)

7 Nathaly Nathaly | Web | 7. září 2013 v 17:48 | Reagovat

Tie pasáže z knihy ma nalákali na prečítanie :-)

8 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 8. září 2013 v 15:38 | Reagovat

No není to zrovna můj šálek kávy, ale ostatním se určitě líbí ;-)

9 Lusu Lusu | Web | 9. září 2013 v 10:44 | Reagovat

Čítala som už dávnejšie, naozaj je to krásna kniha. :)

10 Babe Babe | E-mail | Web | 9. září 2013 v 22:50 | Reagovat

Jednoho dne su se o té knize dozvědělo na tvym facebooku a hned to anglicky stáhlo a stále to čtu :D.

11 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 12. září 2013 v 16:50 | Reagovat

Přesně něco takového holedám... napíšu si o to pod stromeček! :)

12 my-wonderment my-wonderment | E-mail | Web | 16. září 2013 v 17:34 | Reagovat

Miluji knihy! :-) :-P

13 briannag briannag | Web | 21. září 2013 v 14:50 | Reagovat

Páni! Fakt to zní dobře. Já se podobným tématům vyhýbám, ale tahle knížka vypadá opravdu zajímavě a pokud je skutečně psána dnešním jazykem... nebudu váhat :-)

14 polie polie | Web | 5. října 2013 v 18:38 | Reagovat

Musím se přiznat, že ač jsem o téhle knize už několikrát slyšela, nikdy jsem se o ní nijak víc nezajímala. Když jsem si ale teď přečetla, o čem je, vážně mě zaujala! :)

15 Marťa :) Marťa :) | 19. listopadu 2013 v 18:48 | Reagovat

Včera jsem ji dočetla a byla vážně úžasná!Moc mě bavila a měla jsem ji přečtenou za chvilku... Opravdu doporučuji! Je luxusní...

16 annox annox | Web | 24. prosince 2013 v 21:33 | Reagovat

Moc krásná kniha, kterou jsem dostal na Vánoce a už si ji chci strašně moc přečíst! Skvělá recenze, jako vždy ;)

17 Zuzka Zuzka | 19. března 2016 v 21:58 | Reagovat

Nádherná recenze užitečná ji mám přečtenou ale ještě před tím než jsem si četla tuhle rezenzi! A musím říct že je to úžasná kniha ale taky se mi do ní moc nechtělo ale ve škole jsme probírali 2.světovou válku tak jsem si ji přečetla a předtím jsem četla Zlodějku knih tak mě to navnadilo.😁

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama