23. května 2012 v 19:49 | Abyss
Přípravy na můj první (velký) knižní veletrh začaly už v pátek večer - no přípravy - řekněme, že pokaždé, když jsem si oddechla a zalezla do postele, to ve mně hrklo a já si vzpomněla na další veledůležitou věc. Kolem půlnoci se mi ale přeci jen podařilo usnout, o to horší bylo pak vstávání ve 4 hodiny ráno. Člověk by řekl, že si na tuhle ranní hodinu už zvyknu, přeci jen každé pondělí vstávám do školy ještě o něco dříve.
O něco později jsem již pěkně uvelebená mířila autobusem z našeho malého výběžku do Prahy, která nyní, ještě více než obvykle, slibovala ráj pro všechny milovníky knih.
PRAHA, VELKOMĚSTO A RÁJ KNIH
A pak to již začalo, ještě před veletrhem jsme se ovšem z
nádhraží Florenc přesunuly do Neoluxoru.
Kdo my? No přeci
já,
Vendea a naše skvělá průvodkyně velkoměstem
Zuzka. V Knižním klubu se mi podařilo ulovit knihu
Jane a na veletrhu jsem byla ještě dvakrát radši, že jsem s koupí nepočkala až na stánek
Euromedia Groups, protože mi úplně stačil ten pohled na dav lidí, kteří se v malém prostoru mačkali jako sardinky.
JE TU VELETRH A SETKÁNÍ S BLOGGERKAMI
Pokud se alespoň trochu zajímáte o urban fantasy nebo o produkci nakladatelství Fantom Print, tak vám jistě neuniklo, že k nám zamířila americká spisovatelka Patricia Briggs. Právě na její autogramiádu směřovaly naše první kroky na veletrhu. A přišly jsme opravdu v tu nejlepší chvíli - krásně viděly na Briggs, která si již připravovala své místo a především před námi postávalo jen několik málo lidí.
Byla to otázka minutky, kdy se za námi objevila
Willinda s
Jane a
Kath. A tak začalo naše nesmělé povídání, jak už to tak při úplně prvním setkání bývá, ale když je váš společný koníček tak obsáhlý, nemusíte se bát trapného ticha. Za ten den jsme toho později probraly opravdu hodně.
KRÁLOVNA VLKODLAČÍ URBAN FANTASY
Jako malý dárek pro
Patricii jsem sebou vezla kresleného vlka, není to žádné vlče a na blogu jste ho již
mohli vidět před nějakým časem. Když jsem tedy byla Vendeou pošoupnuta, abych z našeho bloggerského procesí postoupila k autorce jako první, vyschlo mi rázem v krku, ale i tak se mi podařilo dostat ze sebe alespoň tři věty.
(No jasné! Volejme sláva!) Patricia mi pak začala podepisovat knihy, vezla jsem si sebou dvě -
Štvanici a
Měsíční píseň, přičemž do každé kreslila vlka nebo kojota.
Když dokreslila první zvířátko, s úsměvem mi kresbičku ukázala se slovy, že ona kreslit neumí. S tím se ale nedá souhlasit, už jen proto, že tyhle malé obrazce kreslila naprosto všem, za což má můj obdiv, protože to rozhodně nějakou chvíli dá :)) A s každým kdo chtěl, se i ochotně vyfotila.
Naše skupina si nakonec dohodla jednu společnou bloggerskou fotku, překladatelka nás navíc pobídla, aby fotka vznikla uvnitř stánku - s krásnými knihami za zády. Takže jak si holky nechávaly postupně podepisovat knihy, bylo nás tam stále víc. Ještě ve chvíli, kdy jsem tam ovšem postávala sama, po mě zadumaně loup očkem Martin Fajkus (ha! taková známá osobnost české fantastiky), na vysvětlenou jsem se zmohla jen na vyvalená očka a přidušené "Já tady čekám". V tu chvíli bych se nejraději propadla... a rozhodně to nebylo ten den naposledy.
Velmi milá překladatelka jednala rychleji než zbytek nakladatelského týmu, po pár pobavených pohledech ale pochopili a já si mohla konečně oddechnout. Fantom Print prodával i plakáty některých svých obálek, když jsem si povzdechla nad tím, jaká je to škoda, že chybí Mercy (což se ukázala kvůli ceně práv nemožné), dozvěděla jsem přímo od překledatelky i něco o tetováních na obálkách - například, že každé má svůj význam a proto je na jednotlivých dílech vždy ukázáno nějaké jiné. A věděli jste, že původně byla Mercedes potetovaná úplně celá? To se ovšem autorce zdálo už trochu moc.
Zuzka nás pak vyblejska, ani nevím, kdy mačkala spoušť :D Ve Fantom Printu jste si navíc mohli hodit kostkami a získat tak slevu na knihy až 30%. Hodně originální nápad, který dokázal oživit koupi knížek. Na Magii spaluje se mi podařilo hodit si pěkných 17% a na knihu Mrtvá čarodějka přichází krásných 19%.
PRVNÍ BOJ JSME VYHRÁLY, VÁLKA S VEDREM ALE POKRAČUJE
Postupně jsme pak veletrhovaly a odebíraly se do dýchatelné zóny kavárny Albatros Media, opravdu nezávidím nakladatelům ve skleníkové části, i když odpoledne bylo pořádné vedro již skoro všude. Vychlazená perlivá voda se pro mě tedy stala největším pokladem.
Mihla jsem se také s
Kristen, která mi na veletrh donesla
Železného krále - mou krásnou výhru v její soutěži :)) Venku pak byly k vidění i
rumunské lidové tance a jak se tanečníci točili stále víc a víc, čekala jsem jen na prvního, který se skutálí z pódia. Naštěstí jsem jim jen křivdila a žádné pády se nekonaly.
SETKÁNÍ S LITERÁRNÍMI REDAKTORY ALBATROSU
Po poledni jsem se už nemohla dočkat půl třetí, veletrh jsme totiž měly zakončit setkáním s redakcí CooBoo. Již hodinu předtím jsme se ale opět usadily v kavárně Albatrosu, po nemalém boji o volná místa, a jako prvního jsme také u baru zahlédly nového redaktora Michala. Bylo vidět, že kavárnu nakladatelství si oblíbili opravdu všichni, i mnoho mediálních tváří. Tohle se jednoduše povedlo a příští rok se snad tohle místo stane opět naším útočištěm.
Setkání tedy začalo naplno, i když zpočátku lehce neohrabaně, chtělo to pořádně se rozkoukat. Zpětně mi přijde, že jsem plácala hrozné nesmysly, jazyk se mi motal a... no v každém ohledu byla zábava :D S Kath, Vendeou a Willindou jsme se tedy oficiálně seznámili s Karolinou Medkovou, Terezou Peckovou, Michalem Kolezsarem, Petrem Eliášem a také s "coobooáckou" mladou autorkou Bárou Tuzarovou.
Na
facebookové stránce CooBoo se můžete podívat na celou fotodokumentaci. Přesto právě jeden z hlavních aktérů chybí, redaktor dalšího rodinného nakladatelství Albatrosu
Petr, který se nám staral o přísun čerstvého vzduchu
.
Nejvíc se mi líbilo, jaký tvoří redaktoři skvělý tým a především přátelská atmosféra, která u nich vládne, je opravdu nakažlivá. Musela jsem se smát, když si jeden druhého dobírali s tím, jak jsou na tom s překlady. Od Terezy jsem si nechala podepsat Rudou jako rubín, jako překladatelka musela nad knihou strávit fůru času. Až příliž pozdě jsem si uvědomila jednu spojitost, s Willindou (no spíše ona! :D) jsme to ale nakonec rozlouskly, i tak je ale chudák můj Tygřík bez podpisu (snad bude příležitost to napravit). Když jsme se dostali třeba k chybám v knihách, bylo třeba zase pochválit Divergenci, ve které jsem nenašla jediný překlep - pro tak skvělou knihu tedy jen ta nejlepší péče.
Bohužel jen kousek od krásně vymyšleného "koutku" Albatrosu, měla svůj stánek Česká televize, snad chtěli potvrdit, že mají opravdu dobré reproduktory, protože občas to bylo celkem o štěstí něco zaslechnout xD
A pak byl čas se rozejít, na rozloučenou jsme byly odměněny a jak jinak než skvělou knihou - jako by se o nás již tak moc hezky nestarali. Prahu mám sice daleko, předaleko, pokud se ale naskytne opět někdy taková úžasná možnost, nebudu váhat ani minutu a na otázku "co bychom chtěli u nás vidět vydané" se dobře připravím :D
Byl to prostě úžasný den, na který se nezapomíná, ať už díky zážitkům nebo prožitým fópa :D Domů jsem si z veletrhu taky táhla pořádný náklad...