Janie nemá ráda sny a přitom se jí žádný ani nikdy nezdál, ona se totiž propadá do cizích snů. Stačí, aby se poblíž ní někomu něco zdálo a Janie rázem není sama sebou a je nemilosrdně vržena do cizího snění. Tajné tužby, nejhorší děsy i prapodivné propadání do neznáma... Janie by se mile ráda bez toho všeho obešla, jenže své nadání - prokletí - nedokáže ovládat.
Pak se ovšem její pasivní počínání ve snech změní a ona si začne uvědomovat, že v tom všem může být něco víc, jen je třeba najít první vodítka.
Snění je již samo o sobě věc zajímavá, do jaké míry ho dokážete ovlivnit, děs který prožíváte nejen ve snu, ale i Vaše tělo se celé třese - často si člověk ani neuvědomuje, že to, co prožívá není reálné, pak se ale něco změní a je před Vámi okamžik poznání.
Hrdinka této knihy, ale nikdy nepoznala, jaké to je snít, o to smutnější je pak fakt, že se neustále propadá do snů jiných lidí. Člověk by to z jejího pohledu nazval jako ochromující a neovladatelný prožitek.
Janie je jiná než ostatní a to ve více ohledech. Je vlastně poměrně dost zajímavé, že autorka ani mimo "problém se sněním", nevytvořila pro Janie jednoduché proplouvání světem. Její matka má problém se svou potřebou žít - jednoduše nemá proč se snažit a její život spočívá pouze v utápění v alkoholu. Janie se tak musí starat sama o sebe.
Z celého jejího rodinného zázemí tedy vyplývá, že na tom není finančně moc dobře. Janie je skvělou postavou právě v tom, že ani v této situaci nehodlá stagnovat, ale snaží se svůj život udělat lepším. Což se týká především jejího cíle, dobře vystudovat.
Kniha je psána pomocí využití datumů a časů, před každým úsekem, je tak čas ve kterém se odehrává. To slouží především právě u "propadnutí do cizího snění", člověk si pak lépe uvědomí, jak dlouho v něm Janie strávila. Tento fakt ovšem může dělat někomu při čtení problémy, alespoň při začátku asi každému. Není třeba se ale bát, postupem čtení by si na to měl člověk poměrně lehce zvyknout a je třeba to brát jako zajímavé oživení, ať už samotného příběhu nebo i literatury obecně.
Díky této inovaci děj i neskutečně rychle utíká a přitom působí přirozeně. Bez toho, aby se zdálo, že čtenáři uniká pod rukama něco, čeho si měl všimnout, ale v přehršli informací mu tento fakt unikl. Na poměrně malém počtu stánek, se tak může udát hned několik zajímavých věcí. Přitom právě drobné knihy působí dojmem, že se v nich vlastně nic neodehrává. Lisa McMann jednoduše nepotřebuje zdlouhavě popisovat to, co je každému zjevné z jediné věty, šetří čtenářům čas a zbytečně ho nezatěžuje nesmyslnými oklikami.
Naše hrdinka je pak obklopena ještě několika zajímavými postavami a každá do příběhu dodává něco nového. Nejvýrazněji se prezentuje asi "kluk od vedle" Cabel, který působí takovým tajemným zádumčivým dojmem a stará slečna Stubinová, se kterou se Janie setkala díky své práci v seniorském domě.
Autorka jednoduše nemrhá svou energií ani zde a předkládá čtenáři jen postavy, které příběhu něco dodají. Nyní je již asi každému jasné, že mezi Janie a Cabelem to nebude je tak, ale jejich vztah bude opravdu složitý. Jeden díl asi úplně nestačí, aby se postavy tohoto příběhu zapsali čtenáři do duše, ale postupem by se to mohlo změnit.
Přesto, že se v knize stále něco děje, čtenář velkou část příběhu neví, kam vlastně směřuje. To může působit na jednu stranu příjemně záhadně, ale taky naopak trochu dojmem, že konečný zádrhel neexistuje. Osobně mi tato věc trochu vadila. Jak se ale ukáže až v samém závěru, je tento díl spíše takovou ukázkou toho, čeho všeho ještě budeme svědkem. A i když by jsme tedy mohli Procitnutí nazvat je takovým úvodem, je třeba si uvědomit, že tento úvod je opravdu zajímavý a za těch několik málo stránek se toho stane spousta.
Máte tak před sebou příběh s velkým potenciálem a to v malém kabátě, který je přístupný úplně každému, tedy i těm, který se moc často nepovažují za čtenáře. Nespatřuji zde sice nějaký světový hit, ale přesto je tu příběh, který má co nabídnout. Hlavním problémem by mohla být asi jedině rychlá strohost, na nic se nečeká, protože vše je v pohybu. To jak se bude čtenáři kniha líbit, tedy ani tolik nezávisí na příběhu, jako na tom, jak mu sedne styl, kterým ho autorka napsala.
1VeEee | Web | 11. prosince 2011 v 16:37 | Reagovat
Knížku jsem četla, to časové pojetí na ní bylo hodně zajímavé a celkově to jde všechno strašně rychle. Nemusíme se ani snažit hledat nějaké bezduché popisování, protože tam prostě není (nebo v minimální formě). Čtenáři to postačí na cestu do školy a ze školy (z práce do práce) a přitom se tam toho stihne tolik stát.
S tvojí recenzní souhlasím, a líbí se mi. Jsem sama zvědavá, jaký to všechno bude mít konec.
2AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) | Web | 11. prosince 2011 v 16:53 | Reagovat
tahle knížka mě zaujala, rozhodně se na ní někdy v budoucnu mrknu:)
3Tajemná M | Web | 11. prosince 2011 v 17:18 | Reagovat
Tahle kniha asi nebude nic pro mě, ale chtěla bych ji koupit kamarádce, protože ona tyhle věci zbožňuje. Každopádně by se mi to líbilo víc, kdyby byla hlavní hrdinka zlá a proradná. To by mohlo být zajímavé.
4Jackeline K. Taylor | Web | 11. prosince 2011 v 17:33 | Reagovat
dneska jsem tu kínžku začala číst ♥ půjčila mi jí kámoška a jsem už asi na 150 stránce.. Upln úžasná :)) Moje hodnocení zatim 10/10... Je naprosto skvělá :)
5Jackeline K. Taylor | Web | 11. prosince 2011 v 17:37 | Reagovat
Jinak tvůj blog je dokonalí :) Já čtu strašně ráda, takže sem určitě budu chodit pro inspiraci na knížky ;)
6Jackeline K. Taylor | Web | 11. prosince 2011 v 17:47 | Reagovat
Můžu se zeptat, četla jsi stmívání? Já jen že ho mám ráda tak mě to zajímá :)
7Abyss | Web | 11. prosince 2011 v 17:58 | Reagovat
[6]: Jojo četla, bohužel mi tam právě vadí ty dlouhé popisy :))
9Katie | Web | 11. prosince 2011 v 18:09 | Reagovat
To vypadá opravdu dobře.. :)) Nevíš od kolika let ta kniha je? Já jen jestli má vůbec cenu chodit do knihovny... Máme tam hodně nesmlouvavý knihovnice. :)
10Abyss | Web | 11. prosince 2011 v 18:28 | Reagovat
[9]: Fragment udává od 15 let :)) (sem tam totiž ulítne nějaké sprosté slovíčko - jako by je dnes neznaly i menší děti )
11Katie | Web | 11. prosince 2011 v 19:06 | Reagovat
[10]: Jo no.. Tohle jsem se snažila taky vysvětlovat. Bohužel bez úspěchu. No co.. Půjdu si ji koupit :) Jinak děkuju :)
12P. D. | Web | 11. prosince 2011 v 19:29 | Reagovat
námět vypadá zajímavě, věci kolem snů mám ráda, ale asi si počkám ještě na reflexi dalších dílů, jestli a jak se to rozvine... nebo si to někdy, až bude volněji, půjčím (seženu-li to) a okouknu... bojím se začít investovat do nějaké ságy, když nevím, jak mě to "chytne" a kolik let to bude chrlit další svazky...
13Abyss | Web | 11. prosince 2011 v 20:10 | Reagovat
[12]: Tak tohle je naštěstí jen trilogie Poslední díl vyšel v roce 2009 a spisovatelka teď píše něco jiného, takže je to nejspíš opravdu ukončené :))
[11]: oddělení dětské a dospělé knihovny? V tom případě kdyžtak ukecat starší sourozence/rodiče.
15Abigail | Web | 11. prosince 2011 v 21:52 | Reagovat
Páni, kniha vypadá skvěle :) Uvidíme, snad se k ní v nejbližší době dostanu. Sny jsou hodně zajímavá záležitost a jelikož nejsou tolik probírané... proč ne.
16Jackeline | Web | 12. prosince 2011 v 8:21 | Reagovat
[13]: a nevíš kdy budou další díly v ČR? nebo už jsou? rozhodně si je chci přečíst :)
Knížku jsem si půjčila v knihovně nezávisle na této recenzi. Ale když jsem ji viděla v knihovně, připomínala mi knihu, kterou jsi zde prezentovala, ještě v originále WAKE. Až doma jsem si uvědomila, že je to ona :). Už se na ni těším...
tohle mám doma z knihovny a teda těch prvních pár stran mi teda zatim přišlo divně psaný a naproto nezajímavý, tak uvidim, jestli to odložim nebo dočtu
Přečetla jsem všechny tři díly a můžu říct že mě příběh velice ZAUJAL Kniha se mi líbí možná proto - že autorka píše knihu dá se říct velice osobitým stylem. Přítomný čas je v knize to co mě pohltilo. Knihy jsem si jednou půjčila od své kamarádky a před dvěma dny jsem si koupila rovnou všechny díly. Mohu říct že se tyto knihy staly mími nejoblíbenějšími knihami Nelituji že jsem za knihy zaplatila 540 Kč.
Přečetla jsem první díl, moc mě zaujal :)Zezačátku se mi autorčin styl psaní zdál poněkud uspěchaný, nakonec ale musím přiznat, že mi to takhle vyhovuje. V ději nejsou složité odbočky. Některé pasáže by mohly být více citově zabarvené
Knížku jsem četla, to časové pojetí na ní bylo hodně zajímavé a celkově to jde všechno strašně rychle. Nemusíme se ani snažit hledat nějaké bezduché popisování, protože tam prostě není (nebo v minimální formě). Čtenáři to postačí na cestu do školy a ze školy (z práce do práce) a přitom se tam toho stihne tolik stát.
S tvojí recenzní souhlasím, a líbí se mi. Jsem sama zvědavá, jaký to všechno bude mít konec.