8. listopadu 2011 v 18:16 | Abyss
|
Omáčku jsme uvařili již minule
v tomto článku, je tedy čas se posunout zase o kousek dál. Přitom stále pamatujte na to, že pouze jeden správný způsob tvorby neexistuje a proto se s námi určitě podělte o Vaše poznámky, napadne-li Vás něco jiného.
(A nyní tedy, dáte si k omáčce těstoviny nebo špagety?) Dostáváme se k jednomu z nejzásadnějších bodů, který má největší vliv na tom, zda píšete recenzi nebo jen pouhý výtah z děje. Podíváme se na zoubek spoilerování.
VŠEOBECNÉ INFO I SPOILERU
Co to ten záhadný spoiler vlastně je? Pokud jste někdy svému známému
poodhalili či přímo vyzradili hlavní zápletku, dopustili jste se
spoilerování a tak jste onoho chudáka ochudili o ten zářný zážitek z překvapení.
(Nj, kdo má vědět, kdo co čte a na co kouká že?)
SPOILER DO RECENZE NEPATŘÍ
Je třeba si uvědomit, proč se recenze na knihy vlastně píší - je to jednoduché - aby nalákaly ke knize potencionálního čtenáře. Ten si tedy Vaši recenzi přečte a rozhodne se, má-li cenu do této knihy investovat čas a pro nakladatelství nejlépe i peníze.
Pokud by se ale z textu dozvěděl i důležité body příběhu, nemělo by už pro něj žádný význam se do knihy pouštět. Recenzenti tak pomáhají ostatním, aby nekupovali zajíce v ponožce a mohli si prohlédnout jeho ouška, více již ale dovoleno není.
"POZOR RECENZE OBSAHUJE SPOILERY" WFT?!
Recenzent musí umět zacházet se slovy tak, aby v žádném případě nic neprozradil. Můžete poodhalit k čemu bude příběh směřovat, ale musíte to udělat natolik chytře, aby z toho nebyl patrný pravý cíl. Pro recenzi
neexistuje žádný popis děje, není to čtenářský deník. Vůbec by tedy nemělo být třeba upozorňovat, že se v textu nachází spoilery.
Oni tam totiž ani vůbec být nemají. A basta.Nejlepší je s dějem (a recenzí) zacházet tak, jakoby jste tvořili vlastní anotaci na knihu. Pokud občas zavítáte na některý z webzinů, určitě si všimnete, že autoři recenzí popisují začáteční úsek knihy dle svého a to nejen, aby se čtenáři začali zajímat o knihu, ale i o samotnou recenzi. Anotace od samotného nakladatelství buď v recenzi úplně chybí a nebo se třeba nalézá až na konci, jako možné doplnění informací. Proč taky uveřejňovat něco, co čtenář může najít na každém rohu, tj. v každém e-shopu.
VLASTNÍ ANOTACE, ANEB LEPŠÍ A KRATŠÍ VARIANTA POPISU DĚJE
Vytvořit na knihu
vlastní anotaci, je často právě to nejtěžší. Musíte totiž čtenáře pomaloučku lákat a odhalit jen tolik, aby měli představu o tom, co mu může kniha nabídnout a mít jasnou představu o tom, co je zásadní informace a co naopak vedlejší, u které neuškodí, bude-li prozrazena
(něco přeci nabídnout musíte?).
Já sama jsem si vytvořila takové malé pravidlo, že se snažím neodhalovat nic, co překročí padesátou (u objemnějších knih stou) stranu, plus samozřejmě stále přihlížíme k tomu o jakou informaci se jedná.
Občas se setkáte s knihou, která nemusí prvních
padesát, sto, dvě-stě stran naprosto nic obsahovat, prostě jen nudný výčet pocitů a utírání usmrkaného nosu - zde platí staré dobré "
pravidla jsou od toho aby se porušovala". Jednoduše je vždy potřeba mít především
hlavu postavenou na správném místě. Nikdo po Vás nechce robotickou práci
(toho si v životě nejspíš užijeme i tak dost).
Obvykle by pak tento Váš lákač na děj, neměl ještě přesáhnout 1/4 rozsahu celé recenze (mě to obvykle vychází do 1/5). Stále je třeba vycházet z předpokladu, že čtenář chce především vědět, jestli kniha stojí za přečtení, než se dozvědět o každém prdíku hrdiny.
RECENZE DALŠÍCH DÍLŮ V SÉRII, druhý, třetí, čtvrtý... x-tý
Je asi jasné, že píšete-li recenzi na
X-tý díl určité série, nemůžete se ohlížet i na spoilery předchozích dílů.
Nebylo by pak skoro co psát. V té chvíli by měl ale každý čtenář tušit, co pro něj Vaše recenze může znamenat.
A dozví se tak, že Esmeralda od 139 miliontého dílu už nebude jen slepá zelená žába, ale že už ta ropucha dokonce i vidí! Vy toto prozradit můžete, protože nerecenzujete 139 miliontý díl (ani žádný jemu předchozí), ale 567 bžiliontý (kde už Es. zase oslepla).Tady je ale také třeba předpovídat čtenářovu neznalost, třeba totiž neví, že 126 stý díl se jmenuje "Slepá na vždy." a ten 139 miliontý zase "Ha! Už." Proto je vždy lepší, pokud je hned někde ze začátku vyznačeno o kolikátý díl se jedná. Někdo to píše číslem, jiný slovně, to už jsou však pouhé detaily. Zde tedy můžete apelovat na zdravý selský rozum čtenáře a nebo do recenze umístit ještě nějaké upozornění, ale to je již další podřadná podrobnost.
Důležité je si vždy uvěmit, že jen tak samo od sebe to nikomu do hlavy nenaskáče a každá rada je stejně k ničemu, pokud to člověk především nebude pravidelně zkoušet. :))
Tak to je pro dnešek opět vše. Nemusíte se ovšem bát!
Před námi je ještě 1-2-3-4-X-bžiliontů dílů této série!
Tak mám další puntík - upozorňuju na spoilery, sice píšu "recenze je bez spoilerů" aby bylo jasno ale u jedné z deseti se občas přeřeknu, no víš co myslím.
S tím obsahem máš recht, snažím se to vystihnout tak do několika málo vět a spíš tím jakože nalákat, víš jak. Nedělám, že bych měla celou recenzi o obsahu, to je potom k ničemu na prd prostě.
.
Jinak dobrý článek