9. listopadu 2011 v 19:13 | Abyss
|
Děsivé sny, zdají se mi poměrně často, jen víte jak to se sny je, většinu jich stejně do rána zapomenete, u těch děsivých to na škodu není, ale u některých naopak ano :)) Především když mi v nich vyplyne nějaké inspirativní myšlenka, ale což, ale třeba zase někdy připluje.
Masožravá květinyTento sen se mi zdá už velmi dlouho, asi od chvíle, kdy mě začal brácha poprvé doopravdy štvát. Navíc je zajímavé, že dějištěm je pokaždé babiččin starý byt, kde už nebydlí nejméně 10 let, já ho i tak mám stále ve vzpomínkách.
No ale ke snu, pokaždé je stejný, masožravka rozrazí okno v kuchyni a začne pojídat mou rodinou (začne bráchou), sen končí když se vrhá na mě...
Všechno to umírá
To jsou takové ty apokalyptické sny, co opravdu nemám ráda. Pokaždé to je jiné, ale vždycky je to pěkně hnusný pocit. Navíc nevím proč je tomu tak, ale ve filmech mi vždycky nejvíc vadí, když umírají zvířata, takže to je pak vážně něco, když mi v tom apokalyptickém zmatku uteče pes!
Nelidi, palidi... zombíci smradlavýK tomu aby se mi o nich zdálo prospělo hned několik faktorů, od filmů přes knihy až k některým lidem (možná jsi to i ty!).
To si pák vážně jen říkám, že je fajn, když aspoň v tom snu umím rychle utíkat, sem tam se trefím do nějaké hnijící makovice... no znáte to.
První okamžik byl asi ten, když jsem před lety viděla Resident Evil, tuhle filmovou sérii mám vážně ráda, ale zdát se mi o tom zase nemusí :D Pak je tu taky vtipný Zombieland, jo u toho se člověku až zvedá chvilkama kufr.
Svět bez knih!
Tak tenhle sen se mi zdál v den, kdy jsem koukala na video od
Nightwork! :D Jo to video je vážně šílené
(ale to s růžovou knihovnou je dobré xD), ale dokážete si to představit? Mě se to tedy zdálo v takové hororovější variantě, všechno to začalo, když mi do pokoje vnikli cizí lidi a vyházeli mi knihovničku z okna a celou tu mají malou kupičku podpálili! A co bylo ještě horší, zbyla mi jen ukrytá učebnice chemie ;(
Mozky chytré letos letí, číst je trendy milé děti,
sexy mozek můžeš mít, čtení bude modní hit!
Škola! Hrůůůza...Asi ti nejhorší :D Hlavně se mi vždycky zdá, že jdu pozdě, pak se probudím koukám co se děje a ono třeba tři ráno. Prostě naprosto šílené. Pak mě zase ze školy vyrazí, nebo propadnu, ještě se ve snu hádám, jak můžu s jedničkama a dvojkama propadat, ale tak snové učitelky mají pěkně natvrdlou palici.
No fůůůj ještě, že už je konec, úplně na mě jdou mrákoty...
* Článek byl doplněn obrázky z weheartit.com
Můj nejhorší sen byl asi určitě takovej, co mi navazoval na realitu. Ještě realita: Šla jsem v noci na záchod a pak hned spát.. Co jsem už nevěděla bylo, že už spím a zdá se mi sen: najednou na zemi zazvonil sestře budík, řekla jsem si no jo, tak si ho tu zapomněla.. ale furt byla noc, nebylo mi vůbec divný, proč by jí v jednu ráno zvonil budík. A najednou jsem dostala chutě. Šla jsem tedy do ledničky, nikde jsem nesvítila, akorát se rozsvítila lednička, když jsem jí otevřela. Ale v tu ránu jsem ucítila tlak na zádech. Otáčela jsem se zatím, tlak jsem cítila už jen na ruce, a hmatala jsem před sebe. V ten okamžik, kdy jsem měla ruce tak ve výši ramen se na místu, kde jsem cítila 'tlak' objevila holčička! Potrhaný tmavý oblečení, dlouhý tmavý splihlý vlasy, koukala mi do očí. A usmála se stylem ''tak teď seš v prdeli, holka''. Přísahám, nikdy jsem se tolik nebála. Hned po tom jejím úsměvu jsem okamžitě otevřela víčka, byla jsem celá upocená a ležela jsem přesně tak, jak jsem usla a jak začínal i ten můj strašlivej sen. Nemohla jsem znovu usnout, kdykoliv jsem slyšela jakýkoliv zvuk, rozklepala jsem se jak ratlík. Druhý den jsem se probrala a byla jsem doma sama. Co víc si přát. eodvážila jsem se chodit blízko ledničce a tak jsem strávila celej den (dokud nepřišli rodiče) pod oknem u mě v pokoji a četla jsem si. Rodiče přišli a ptali se, co mi je. Se slzami v očích jsem jim to řekla. Od tý doby (už je to asi půl roku) NIKDY nechodím kolem ledniky za tmy, nebo ticha, vždycky mi hrajou aspoň písničky, nebo si dávám záležet, aby se někde svítilo. Uf. Nenávidim malý holčičky, ženský a starý babičky.