Rozhovorový DUEL bloggerů (AWIA a POLGARA)... po druhé

6. března 2011 v 17:29 | Abyss |  Duely... / Porovnej názory bloggerů
Máme zde pokračování našeho duelového rozhovoru, jehož uveřejnění se nakonec bohužel trochu protáhlo (viz zde). O své názory se s námi podělila AWIA (blogující na awia.blog.cz) a POLGARA (vyskytující se na ivi-pol-zub.blog.cz )
... pojďme se teda podívat jak to "vidí ony"...


5) Jednou bys ráda své psané dílo vydala, jak vlastně postupuješ, když píšeš své příběhy, máš jíž od samého začátku vymyšlený konec, nebo vše doděláváš za chodu?

AWIA: Mám svůj vlastní způsob tvoření. Většinou začínám s hlavní myšlenkou, tím, co bych chtěla dílem říci. Poté domýšlím příběh, na němž chci své sdělení popsat. V mé hlavně jako první vznikají tři celky - začátek, konec a samotná zápletka. Děj už domýšlím za chodu a je čistě na mé fantazii, kam mě cestou za mým vytyčeným cílem zavede. Takže ano, u všech svých příběhů dopředu vím, jak skončí. Neumím pracovat jinak. A vydání je můj velký sen, který si, doufám, jednoho dne splním.

POLGARA: Kostru mám promyšlenou, vím, co se kde a kdy stane, na papírcích mám různé kousky kapitol anebo poznámky k tomu, co bych chtěla do příběhu ještě dát, popřípadě co chci vylepšit. Dodělávání za chodu by mě zabilo, od toho mám krátké povídky. Postupuji tak, že si uvařím kafe, naladím hudbu, připravím něco na zobání, zapnu word a ponořím se do světa, který snad jednou vyjde knižně. Na psaní neexistuje žádný recept, na psaní musí mít člověk náladu, nápad a musí psaním žít.



6) Je něco co ti na tvém blogu vadí? Či víš že je něco co by bylo třeba zlepšit? Patříš mezi ty, kteří mají pro svůj blog spoustu nápadů, ale nestíhají je realizovat a nebo máš nápádů "pro každý den tak akorát"?

AWIA: Vždy mi po určité době začne vadit kabát stránky a musím ji proto převléknout. Poslední dobou mne však spíš dopaluje moje neaktivita a neschopnost napsat nic kloudného. A přitom toho bylo tolik, co jsem chtěla světu říci. Ale lidé se mění a i já se změnila. Navíc jsem teď časově vytíženější. Ráda bych na blog přidávala více kvalitních článků (třeba rubrika "diskuze" by zasloužila menší oživení), ale ty z mé hlavy vycházejí jen náhodou, tudíž se budu muset spokojit s tím málem, co ze sebe běžně vydávám. Třeba se to časem změní k lepšímu.

POLGARA: Osobně si myslím, že jdu takovou tou zlatou střední cestou. Nepíšu, protože musím, ale protože chci. Nápadů je víc než dost, času taky. A jestli je ještě něco ke zlepšení? Pokaždé se něco najde. Dovolím si tvrdit, že co se týče psaní, mám se ještě dost, co učit.



7) Každý bloger se postupem svého blogové života nějak vyvíjí, jak vzpomínáš ty na své začátky a myslíš, že tě tvůj blog za ty roky třeba i trochu změnit?

AWIA: Na své blogové začátky vzpomínám s úsměvem. Nejprve jsem to chtěla jen zkusit. Později se z toho stala závislost. Byly doby, kdy jsem články přidávala takřka denně, ale po nějaké době to opadlo. Nemyslím, že záleží na tom, jak často k sobě na blog člověk píše. Každopádně si nemyslím, že by mne samotný blog nějak ovlivnil. Spíš za to mohou lidi, které jsem jeho prostřednictvím poznala. Navázala jsem díky němu cenná přátelství a doufám, že se mi ještě nějaká další navázat podaří.

POLGARA: Moje začátky mě naučily jedno, již jsem se o tom zmiňovala hned v úvodu. První myslet, než psát. Totéž platí i v životě. Také mě snad trochu mé blogové pády otrkaly a už všechno tolik neřeším. Říkám snad, protože i nyní se vyskytnou situace, které mě rozhodí a já na ně potom reaguji. A jestli jsem se změnila? Díky blogu jsem si našla přátelé, s nimiž se stýkám i v reálu, pořádáme srazy a zatím se na nich žádný úchyl nevyskytl, tak jsem díky němu, víc otevřenější a nebojím se říct svůj názor. Jedinou nevýhodou je, že se za svůj postoj neustále omlouvám, což můžeš některé unavovat.



8) Další otázka bude navazovat na tu předchozí, jak myslíš, že by vypadat tvůj život bez blogu, co by jsi udělala s časem, který mu nyní věnuješ? Je něco co kvůli němu musíš zanedbávat?

AWIA: Jediné, co kvůli blogu odsouvám stranou je snad moje studium. Jinak je těžké představit si, co bych dělala, kdybych blog neměla. Kdo ví? Mohla bych automaticky odvětit, že psala, ale to by nebyla pravda, protože právě blog a podpora osatních ve mně tuto touhu probudili.

POLGARA: Musím? Ale nemusím, musím umřít. 8O) Blog je svobodná volba, když chci, věnuju se mu, když ne, jdu si číst anebo se projít ven, jelikož bydlím na vesnici, nemusím chodit příliš daleko, navíc máme fenku německého ovčáka, takže nechodím sama. Když je zima skončím u knížky nebo u filmu či blbnu se svými drahými kočičkami.
Výlety musím domlouvat hodně dlouho předem kvůli dopravě, s čímž denně zápasím, i přestože do Prahy dojíždím každý den. Ale kdybych tvrdila, že bych vydržela bez blogu, lhala bych. Vždyť každý bloger zveřejňuje svoje články s tím, že díky nim získá popularitu, aspoň tu internetovou a možná i tu reálnou a u mě tomu není jinak.

Velmi podobné názory a myšlenky nemyslíte? :) Nevím proč, ale zrovna tyhle holky si vždycky spojuju tak nějak k sobě, možná je to i tím, že obě patří mezi jedny z prvních, které jsem zde na blog.cz vůbec poznala :)


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 6. března 2011 v 17:43 | Reagovat

Zajímavý rozhovor. :-)

2 Awia Awia | Web | 6. března 2011 v 17:47 | Reagovat

A možná je to tím, že se ty dvě už nějaký ten pátek znají (a osobně se už taky setkaly, i když každá bydlí na - téměř - opačném konci republiky). ;) To jen tak mimochodem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama