Škola, práce, život... "Čemu by jste se chtěli v životě věnovat?"

17. srpna 2010 v 19:55 | Abyss |  NA TÉMA | Když se člověk musí nad něčím zamyslet...

TENTO ČLÁNEK SOUVISÍ S "POVOLÁNÍM SNŮ" TÉMATEM ABYSS
(aneb to co Abyss zabírá mozkovou kapacitu)

Práce
V dnešní době se stále mluví o nynější nezaměstnanosti a nějak se zrovna dvakrát nezdá, že by se to mělo brzy lepšit. Někdy si tak říkám u čeho vlastně skončím, protože v dnešní době se člověk s maturitou těžko někde ujme, jenže co si budeme povídat, ten s vyšším vzděláním to nemá o moc lepší.

Je to trochu vtipné, když koukáte na ty všechny nabídky na zaměstnání, kde po vás chtějí praxi, kde jí má ovšem čerstvě vystudovaný člověk vzít tedy opravdu netuším. Snad aby student při VŠ dopoledne studoval a odpoledne pracoval, což je samozřejmě hloupost.
Každý má nějaký ten svůj sen, či přání, čím by se chtěl v budoucnu živit. Já toho mám například více a zatím naprosto netuším jakým směrem se vydám. Začnu tedy od začátku jak se to se mnou postupem času táhne.

Jako malá jsem "chtěla" být policistkou, postupem času jsem si ale uvědomovala, že do mě tohle přání zasadili naši, bylo to asi především proto, že v oné době se ještě měli policisté dobře, bylo jich "málo" (čtěte byli potřeba další) a nehrozil jim vyhazov. Jednoduše chtěli abych se měla dobře. Dokonce jsem chodila na judo, pak ale začali zdravotní problémy a všechno šlo stranou (k čertu). Když jsem byla o maličko starší vždycky se mi líbili v televizi ty policejní mluvčí, ale čím dál míň se mi už líbil ten policejní ohoz :D

Policejní kolečko tedy vystřídalo to verinární, zvířátka mám opravdu strašně ráda, doma se nám jich  za ty léta taky stihlo vystřídat několik. Od hada, mého úžasného Ferdy (korálovka červená - doteď se směju, když je často vidím ve filmech jako jedovaté hady), který bohužel umřel ve třech letech na vzácnou kožní chorobu, přes takové ty normální domácí mazlíčky. Hlodavci u nás mají vždy jména typu Bobek, Bublina. Přičemž především Bobek se dědí. V dnešní době to u nás už vypadá jen tak, že máme pejska, kterého jsem dostala k 15-tým narozeninám a čínského křečka. Jenže si nedovedu představit, že bych měla říkat lidem špatné zprávy, to ve mě právě zlomil můj had. Navíc bych nesnesla zvířecí krev, přitom moje odběry mi nevadí, za ty léta jsem si už zvykla na všemožné i nemožné testy (imunita je svinstvo), co na mě byli provedeny. Takže veterinářka by ze mě asi taky být nemohla, i když předměty má tenhle obor opravdu zajímavé.

Jsem trochu větší a je tu psychologie, to je věc která mě stále nepouští, začalo to tím, když se naši rozvedli, škola mě poslala za psycholožkou, problém byl opravdu zajímavý, nevadilo mi, že se naši rozvedli, spíš právě naopak a pak si mé okolí myslelo, že to někde držím ve svém vnitřku. Dopadlo to tak že jsme se s psycholožkou zasmáli a ona mi nabídla jestli bych jí nechtěla pomáhat. Abych to upřesnila, máme tu hromadná sezení dětí a tak s nimi pracuju, povídám si o jejich problémech, je to takové nenásilné a přátelské, přesně to co děti potřebují. Věřte, že mnohdy mě ty příběhy dostávají do kolen a musím se držet, abych nevypadala smutnější než dítko, já tu totiž nejsem od toho abych fňukala nad jejich problémy, ale abych se jim pokusila nějak na ně zapomenout a postupně je úplně odstranit. Takže to je taková věc, která by mě v budoucnu asi bavila. V tuhle chvíli čekám na podklady, protože to, že je mi 18 let znamená, že musím složit určité testy, doteď ale nevím, co v nich bude a to se oné testy mají konat v září, snad je složím, abych v tom mohla pokračovat i nadále.

Díky oboru který studuji se mi nyní otevřeli další dvě dvířka, zaujala mě totiž ekonomie a protože jsem obor specializující se na právo je tím druhem směrem právě ono. Rok s právem mi stačil k tomu, abych zjistila, že to není žádná sranda, naučit se spoustu těch věcí, které na první pohled někdy ani nedávají smysl. Kdyby jste se podívali do mé učebnice, možná by vás překvapilo jak je počmáraná výpisky. Dost mi totiž pomáhá všechno si srovnávat s normálními životními událostmi, tudíž se vždy zamyslím a pak si napíšu v jaké situaci by se právě tato věc dala použít. Sešit totiž nemá naprostou cenu si vést, je toho jednoduše mnoho a už i samotná učebnice je vlastně takovým souhrnem toho důležitějšího, takže z ní musíme umět opravdu tu větší část.

Sny jsou sice hezké, ale člověk musí do budoucna i trochu koukat, aby se svou prací vůbec uživil, nemá ale cenu srovnávat si to teď ono se to stejně stále mění, i když asi hlavní váhu bude mít to, jak to bude vypadat v době mé maturity a no to mám ještě stále času dost. Kdo ví možná mě do  té doby zase něco otráví a nakonec to se mnou dopadne úplně jinak. Rozhodně se tedy nehodlám stresovat, něchci být přeci šedivá :P

No a jaké jsou ty vaše sny? Nebo už je máte splněné?


* Zdroj obrázku: igosso
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cheerful Lady Cheerful Lady | E-mail | Web | 17. srpna 2010 v 20:31 | Reagovat

Moc zajímavý článek :). Když jsem jako hodně malá přemýšlela, čím chci být, vždycky mě od všeho odrazovaly ty uniformy :D. A doktorka nebo zvěrolékařka? To mi vždycky říkala babička, že budu. A taky jsem na ni vždycky dost nechápavě koukala. Teoreticky bych být mohla, kdybych ale při pohledu nebo myšlence na krev nešla do mdlob :D. Zaujala mě ta tvá "práce" psycholožky. Jak jsou tak ty děti staré? Moc si nedokážu představit, že se svěřují s nějakými problémy v nějaké velké kupě :). Co vlastně studuješ?

2 Abyss Abyss | Web | 17. srpna 2010 v 20:38 | Reagovat

[1]: Dětem je 15 dolů, ty skupinky jsou tvořeny docela složitě to by bylo na dlouho, záleří totiž na hodně věcech, ale nejsou zase tak velké obvykle tu máme 4 - 5 dětí :)
Studuju "Právní administrativu" (Veřejnosprávní činnost)

3 nikusha nikusha | Web | 17. srpna 2010 v 21:02 | Reagovat

Můj otčím neustále prohlašuje, že v dnešní době je nejlepší práce právníka nebo doktora. Nad právníkem jsem nějakou dobu uvažovala, ovšem přešlo mě to po letošních třech hodinách práva týdně. Ne, děkuji pěkně! :D
Dost mě baví jazyky a zemák, takže představa, že budu provázet turisty po Pražským hradě je docela lákavá :D Kdo ví, jak do dopadne :-)

4 Chausen Chausen | Web | 17. srpna 2010 v 21:48 | Reagovat

Suprový článek! :-) Já osobně uvažuji mezi psychologií, filozofií (ale uživit se tímto oborem by bylo velice obtížné - pokud vůbec existuje zaměstnání zabývající se tím), hudbou, stomatologií (snad je to dobře - zubařka; rovnátka), právami (hahaha) a dějepisem. Zatím mám času dost, tak se uvidí. :-D :-) Pokud si dobře pamatuju, tak jsem v dětství chtěla být učitelkou, ředitelkou hotelu nebo kadeřnicí. :-D

Když jsem se o tomhle nedávno bavila s kamarádkou, tak řekla: ,,Je to tak těžké - vybrat si, že bych nejradši nedělala nic." Jó, kéž by.

5 Yan.ny.)) Yan.ny.)) | Web | 17. srpna 2010 v 23:32 | Reagovat

Páni, tenhle článek mě přiměl k tomu, aby popřemýšlela o tom, kolik vysněných povolání jsem za celý život měla. A že jich také bylo hodně!
Možná bych mohla napsat podobný článek, kdyby ti samozřejmě nevadilo, že ti kradu nápady :))
Ale od sedmé třídy jsem se již našla. Řekla mi to jedna kamarádka, když jsme se tak bavily, jak vidíme jedna druhou za pár let.. a řekla, že by si mě dokázala představit jako novinářku. Od té doby jsem tím přímo posedlá.
A od malička hrozně ráda čtu a píšu. Už v pěti letech jsem začala psát svojí první "knížku". :))
Takže pro mě je to jasné.
Já prostě budu v životě psát. Stůj, co stůj!!
Líbí se mi to všechno..
At už spisovatelka, novinářka, redaktorka v časopise, scénáristka, nakladatelka knih... Nebo dokonce i redaktorka z televizních novin.
Tak snad mi to alespon nějak trochu vyjde.. :))
A já Ti budu přát, aby ti vyšla ta psychologie, protože si myslím, že na to se hodíš nejvíc :))
(I když tě samozřejmě znám jenom z blogu.)

6 The.Quitush* The.Quitush* | Web | 20. srpna 2010 v 9:29 | Reagovat

Njn.. Koho mozek, toho představy.. :D

7 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 20. srpna 2010 v 17:27 | Reagovat

ještě neumím udělat korpus :-D
a článek si přečtu večer, teď už běžím z práce domů =)

8 DeNNy DeNNy | Web | 20. srpna 2010 v 17:32 | Reagovat

Hele Abyss nechodíš náhodou na Střední odbornou školu na Andělu?

9 Abyss Abyss | Web | 20. srpna 2010 v 17:52 | Reagovat

[8]: úplnou náhodou ne :)

10 DeNNy DeNNy | Web | 20. srpna 2010 v 17:58 | Reagovat

aha, já totiž po prázdninách jdu na střední, a úplnou náhodou jdu taky na Veřejnosprávní činnost:)

11 Abyss Abyss | Web | 20. srpna 2010 v 18:00 | Reagovat

[10]: aha tak to ti přeju aby se ti dařilo, mě třeba tenhle obor opravdu baví :)

12 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 20. srpna 2010 v 18:06 | Reagovat

na korpusu rozhodně ještě zapracuju ;) a já si citronku ani nevšimla :-D  mě totiž uchvátilo to jablko =)

13 short boots short boots | E-mail | Web | 23. října 2012 v 8:23 | Reagovat

A. He couldn't concentrate!
http://www.shoesgreat.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama